02:09
Proč je naše planeta v ohrožení? Brďo zjišťuje, jak člověk svým chováním ohrožuje životní prostředí. Znečišťování ovzduší, nešetrné hospodaření s vodou, velké skládky odpadu, používání umělých hnojiv, kácení pralesů a další problematické chování mají různé následky, jako je například vymírání různých druhů živočichů, oteplování planety a další. Co s tím?
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Pořad vysvětluje, jak vzniká ve vápenci závrt a propast. Václav Cílek putuje do Moravského krasu, kde je možné tyto geomorfologické tvary vidět v různém stádiu vývoje.
Krkonoše se staly ostrovem unikátních společenstev, na kterém se prolínají druhy arktické s alpínskými. Najdou se zde pozůstatky ledovcové modelace krajiny.
V rozhovoru s odborníkem se dozvíme o procesech ohrožujících půdu (degradace půdy, eroze) a o způsobech, jak ji chránit. Jen v České republice denně ubývá tolik půdy, kolik odpovídá asi 20 fotbalovým hřištím. A i ta, která zůstává, ztrácí svoje vlastnosti. Jak a proč se to děje? Jakou roli v tomto procesu hraje člověk? Proč bychom vlastně měli půdu chránit? Jak se s půdou nakládalo v minulosti? A co si z toho můžeme vzít my dnes?
Ve videu je vysvětlen vznik pískovcových skalních útvarů, jako jsou skalní brány, podloubí, skalní hodiny či hřiby. Ty nevznikají v přírodě náhodou, ale podle předvídatelných zákonitostí, konkrétně při zatížení horniny a následného uvolnění nadloží v určitých místech. Eroze pak přednostně odnáší materiál z nezatížených částí a modeluje skalní útvary, které jsou v materiálu předem zaklíčovány. Svoje závěry dokládají vědci z Geologického ústavu AV ČR konkrétními pokusy, prováděnými v lomu Střeleč v Českém ráji.
Česká společnost entomologická vyhlašuje každý rok titul „hmyz roku“. Volí druhy, které mohou přitáhnout pozornost laické veřejnosti a mají tím pádem potenciál rozšířit povědomí o významu hmyzu v ekosystémech. Pro rok 2022 byl hmyzem roku vyhlášen cvrček polní.
Meteoroložka Taťána Míková nám představí dělení oblaků na jednotlivé druhy a jejich základní charakteristiku. Uvidíme nejčastější typy jako stratocumulus, rozsáhlý nimbostratus přinášející déšť nebo cumulonimbus, který způsobuje bouřky.
Každý kilometr čtvereční v mořích a oceánech obsahuje v průměru 74 tisíc kusů plastů. Další odpad se stále ve velkém množství do moří dostává hlavně řekami. Důsledkem toho umírá mnoho mořských a na moře vázaných živočichů. Množství plastů už je tak vysoké, že se začínají nacházet i v nejhlubších oblastech moří.
Zajímavosti z červencové přírody. V pasáži se představují vlaštovky jako běžní obyvatelé venkovských sídel, dále plovatky bahenní a dravec moták pochop vyskytující se převážně v okolí větších rybníků. Z rostlin je představena kyprej a žlutě kvetoucí vodní stulík. Součástí ukázky jsou i vzácné orchideje.
Pasáž přibližuje pozorování magnetických polí na Slunci pomocí magnetografu. Změny na Slunci ovlivňují klima na Zemi, protože oběžná dráha Země ani zemská osa nejsou rovnoměrné. Představíme si také stručnou časovou osu geologického vývoje Země.
Vlna extrémních veder v oblasti Mrtvého moře je dalším projevem extrémního počasí. Izrael musí kromě rekordních teplot řešit i požáry a písečné či prašné bouře. Rozmary počasí si žádají i lidská obydlí, vzácné památky i lidské životy.
S pořadem Na cestě (2016) navštívíme pacifické pobřeží Kostariky, které se díky své členitosti stalo místem natáčení Pirátů z Karibiku. Podíváme se do mlžného pralesa, nejméně prozkoumaného tropického ekosystému. Přestože jsou tyto horské lesy většinou zahaleny nízkou oblačností, najdeme zde mnoho endemických druhů rostlin a živočichů. Pojďte se s námi na toto okouzlující místo podívat.
Podkrušnohorskou krajinu výrazně ovlivnilo dobývání hnědého uhlí v povrchových dolech. To je v posledních letech utlumováno a jámy v řadě případů zalila voda. Jezer vznikla už desítka a odborníci je plánují všechny propojit. V roce 2021 bylo pro veřejnost otevřeno takto vzniklé jezero u města Most, které se napouštělo celé čtyři roky.
13 958
796
4 754
1 355
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.