02:09
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Pořad seznamuje děti s listnatými stromy. Popisuje, jak se jmenují části stromu a k čemu slouží koruna, kmen, kůra nebo kořeny. Dále názorně ukazuje, co se děje s listy během celého roku, a odpovídá na otázku, proč jsou pro nás listy stromu tak důležité.
Proč je naše planeta v ohrožení? Brďo zjišťuje, jak člověk svým chováním ohrožuje životní prostředí. Znečišťování ovzduší, nešetrné hospodaření s vodou, velké skládky odpadu, používání umělých hnojiv, kácení pralesů a další problematické chování mají různé následky, jako je například vymírání různých druhů živočichů, oteplování planety a další. Co s tím?
Zajímavosti přírody v měsíci dubnu. Představí se běžné jarní rostliny jako sasanky, dymnivky a prvosenky. U jednotlivých rostlin jsou popsány jejich lidové názvy, místa výskytu a charakteristické vlastnosti (např. jedovatost). Z živočichů jsou představeny hnízdící volavky popelavé či skokani a jejich vajíčka. Součástí videa je ukázka z jarního života prasat divokých.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Václav Cílek vysvětluje, co mohou geologové a paleontologové vyčíst z vápence. Poznají nejen to, jací živočichové a rostliny v minulosti obývali naši zemi, ale například i v jakém prostředí žili.
Ve videu je vysvětlen vznik pískovcových skalních útvarů, jako jsou skalní brány, podloubí, skalní hodiny či hřiby. Ty nevznikají v přírodě náhodou, ale podle předvídatelných zákonitostí, konkrétně při zatížení horniny a následného uvolnění nadloží v určitých místech. Eroze pak přednostně odnáší materiál z nezatížených částí a modeluje skalní útvary, které jsou v materiálu předem zaklíčovány. Svoje závěry dokládají vědci z Geologického ústavu AV ČR konkrétními pokusy, prováděnými v lomu Střeleč v Českém ráji.
Václav Cílek putuje do severních Čech zasažených třetihorní sopečnou činností.
Stručné představení stromů. Děti se dozvědí, jaké má strom části, jak roste a co potřebuje k životu.
Nahlédněme společně do rodinky čápů. Tentokrát se zaměříme na potravu pro malá čápata. Budeme moci pozorovat, jak rostou a jak se perou o přinesenou dobrotu. Myslíte si, že se už odhodlají vylétnout z hnízda?
Pojďme se společně podívat na život anglické bioložky Jane Goodallové. Tato žena se po studiích vypravila do Afriky a věnovala svůj život výzkumu šimpanzů. Napsala několik knih a založila institut pro výzkum divoké přírody.
Věděli jste, že u nás najdete největší skalní most v Evropě? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Při měření meteorologických prvků nelze spoléhat pouze na automatizované měření pomocí přístrojů, lidský faktor je i v dnešní době při pozorování nezastupitelný. Například na Milešovce, nejstarší meteorologické stanici u nás, dohlednost nebo typ srážek musí rozlišit a udat do zprávy pozorovatel.
Sluneční záření má velký vliv na počasí, nejen co se týče teploty. Ovlivňuje také míru oblačnosti nebo zda bude pršet, případně sněžit. Více o tom, jak na nás Slunce působí, nám poví meteoroložka Taťána Míková.
Jaroslava Filipa sbírání meteoritů zaujalo natolik, že pro svou sbírku zřídil ve Frýdku-Místku vlastní muzeum, kterým nás v této reportáži osobně provede. V muzeu najdeme všechny základní typy vesmírných kamenů, které si detailně prohlédneme. Většina z nich pochází z pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. Součástí sbírky jsou i vltavíny.
Rybníky mají pro zadržení vody v krajině zásadní význam. Pomáhají při povodních i v období sucha. Od konce 18. století jich v naší krajině mnoho zaniklo, v posledních letech se však situace začíná obracet. Při jejich budování se dnes klade důraz i na ekologické funkce. Nové rybníky jsou přípravou na změnu klimatu. Víte, na kterém místě v centru Prahy býval rybník?
12 315
678
3 973
1 125
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.