02:09
Proč je naše planeta v ohrožení? Brďo zjišťuje, jak člověk svým chováním ohrožuje životní prostředí. Znečišťování ovzduší, nešetrné hospodaření s vodou, velké skládky odpadu, používání umělých hnojiv, kácení pralesů a další problematické chování mají různé následky, jako je například vymírání různých druhů živočichů, oteplování planety a další. Co s tím?
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jedna z nejaktivnějších sopek Filipín, sopka Mayon, se v lednu 2018 opět probudila k životu. Jaké byly důsledky této erupce a proč se sopka tak často probouzí k životu, objasní host Studia ČT24, vědecký pracovník Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR, v.v.i. Prokop Závada. Hovořit bude také o výbuchu sopky Pinatubo a o tom, co je to stratovulkán.
Jak je možné, že když na horách stoupáme do vyšších nadmořských výšek, je stále chladněji, i když jsme vlastně blíže Slunci? Jaké fyzikální zákonitosti tady platí? Na tuto otázku se pokusí odpovědět Michael Londesborough.
Váh je nejdelší řekou na Slovensku. V následujícím videu uvidíme památky, které se v blízkosti této řeky nacházejí. Začneme v Žilině u Budatínského hradu, poté se přesuneme ke zřícenině hradu Strečno. Čeká nás také plavba po Váhu na tradičních pltích.
Hornosvratecká vrchovina je nejvýchodnější částí rozlehlé Českomoravské vrchoviny. Řeka Svratka je zde hluboce zaříznuta do členitého terénu a na okolních prudkých kopcích roste mnoho dnes již vzácných rostlin. Jedinečný je asi 15kilometrový úsek Svratky od Vírské přehrady do obce Nedvědice, nad kterou se tyčí majestátní hrad Pernštejn. Podívejte se sami na to, proč tomu tak je.
Víte, že bobr dokáže chodit po zadních nohou a v předních přenášet třeba mláďata? A který smysl má divočák málo vyvinutý? Viděli jste, jak se pohybuje šoupálek a jak tluče hlavou do stromu žluna zelená? A že i u nás můžete v přírodě vidět želvu bahenní jako původního tvora? Tohle všechno vám ukážeme ve videu, které nás vezme do lužního lesa.
Animovaný herbář, který vás naučí vyznat se v tom, co všechno kvete na našich loukách, polích a zahradách. Bodlák je takový ozbrojený polní rytíř. Oslíci jej přesto milují. Obratně si z bodláku uškubnou jen šťavnatou část. Všem ostatním bodlák vzdoruje, ve Skotsku dokonce pomáhal při obraně proti nepřátelům a stal se za to skotskou národní květinou.
V dokumentu o ptačím dětství a mládí sledujeme hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. Vlaštovky loví hmyz nad hladinou rybníka. Poštolka snáší druhé vajíčko. Špačci maskují místo, kde se samička chystá snést vejce. Čápi si vzájemně čechrají peří.
Liška je sice zvíře lesní, divoké, v některých případech se však dostane do péče k lidem. I tak může být spokojená, pokud jí poskytneme vhodné prostředí a slušné zacházení.
Za uplynulých 100 let vyhubili lidé v Africe více než 90 % ohrožených zvířat. Jejich lov ale neustává ani v současnosti. Naopak, útoky na ně stupňují kvůli rostoucí poptávce po živočišném materiálu. Proto se do Afriky vydávají bojovníci proti pytláctví a pašeráctví, doprovázení speciálně vycvičenými psy, z nichž někteří pochází z Česka. Reportáž představí, jaké dovednosti musí takový pes ovládat a jak probíhá jeho výcvik.
Podle Pařížské klimatické dohody musí lidstvo omezit spalování fosilních paliv. Jak závazky přijaté státy vypadají v praxi, můžeme sledovat na pomezí Čech, Polska a Německa. Rozšiřování těžby hnědého uhlí v polském dolu Turów společností PGE tam s obavami sledují především obce na české straně, které se bojí ztráty vodních zdrojů. Kdo vlastně rozhodne o naší budoucnosti? Vlády zemí odpovědné svým občanům, nebo společnosti, jejichž cílem je generovat zisk?
Odborníci a starostové obcí se vyjadřují k plánům na výstavbu vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe. Popisují konkrétní dopady, které by nová vodní cesta měla na vodní zdroje, hydrologické podmínky, biodiverzitu, vzhled krajiny, dopravní propojenost obcí nebo cestovní ruch.
Spotřebujeme obrovské množství vody, ale dešťovou vodu, která je zadarmo a uspokojila by polovinu naší spotřeby, pouštíme do kanálu. Naštěstí existují možnosti, jak nakládat s vodou hospodárněji. Jaké to jsou?
13 485
756
4 593
1 301
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.