02:09
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Proč je naše planeta v ohrožení? Brďo zjišťuje, jak člověk svým chováním ohrožuje životní prostředí. Znečišťování ovzduší, nešetrné hospodaření s vodou, velké skládky odpadu, používání umělých hnojiv, kácení pralesů a další problematické chování mají různé následky, jako je například vymírání různých druhů živočichů, oteplování planety a další. Co s tím?
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Terčin zvířecí svět nám ukáže, co můžeme na Vánoce nadělit zvěři v lese. Na stromeček můžeme pověsit jablka, hrušky, mrkev, brambory i řepu. Do krmelce bychom neměli dávat pečivo, protože i tvrdé pečivo v lese navlhne a zplesniví.
Na našem území ze zdárně rozmnožují druhy živočichů, které se sem dostali vlivem člověka. Proč jsou pro přirozený biotop ohrožením? Čím škodí přírodě nutrie nebo hlaváč černoústý?
Život komára není ale vůbec jednoduchý. Ve všech svých vývojových stadiích má kolem sebe řadu přirozených nepřátel, a tak se mnoho z těch, kteří se někde ve vodní tůni narodili, dospělosti nedočká. Tvoří tedy významnou součást potravního řetězce a jeho existence tak dostává důležitý smysl.
Epizoda představuje nutrie říční (na kožešinu chované hlodavce), které se rozšířily podél toků řek, i lipany (ryby rychleji tekoucích toků). Z vodních ptáků je zde představena lyska černá a slípka zelenonohá. Z rostlin pak porosty hluchavky nachové, dále smrkové šišky a jejich semena, která slouží jako oblíbená potrava živočichů v zimních měsících.
Vymírání druhů v současnosti je demonstrováno na příkladu tetřeva hlušce na Šumavě, který vymírá v důsledku lidské činnosti. Pojďte se s námi podívat do panenské přírody, abychom zjistili, jak lidské konání působení způsobuje poprvé v dějinách hromadné vymírání. Mohou lidé za globální oteplování?
Kolik vody je potřeba na výrobu 1 kg čokolády? Kolik vody vlastně k našemu životu potřebujeme? Jak by se musel náš život změnit, kdybychom měli vody nedostatek? Tyto otázky mohou být v budoucnu čím dál palčivější především pro obyvatele České republiky, do které téměř žádná voda z okolních států nepřitéká, a jsme tak závislí na vodě srážkové.
V 80. letech minulého století postihla Jizerské hory ekologická katastrofa způsobená kyselými dešti. Přečkaly ji pouze bučiny, od roku 2021 zapsané na seznam přírodních památek UNESCO. Prohlédneme si horu Jizeru, 2. nejvyšší bod české strany hor, ze které je krásný výhled. Dále se podíváme na rozsáhlá rašeliniště zapsaná v seznamu Ramsarské úmluvy a uvidíme i vodopády.
Spotřebujeme obrovské množství vody, ale dešťovou vodu, která je zadarmo a uspokojila by polovinu naší spotřeby, pouštíme do kanálu. Naštěstí existují možnosti, jak nakládat s vodou hospodárněji. Jaké to jsou?
Před stamiliony lety byla část území Prahy a jejího okolí mořským dnem, jak dokazují četná naleziště zkamenělin prvohorních mořských živočichů. Jedná se tak o geologicky cenné území a do budoucna je zvažováno i otevření geoparku a později i zařazení mezi světové geoparky UNESCO.
K největším chloubám chráněné krajinné oblasti rozprostírající se od Prahy směrem k Berounu patří Koněpruské jeskyně, ale nejsou rozhodně jediným turisticky lákavým cílem. V rámci CHKO byly vyhlášeny dvě národní přírodní rezervace. Jednou z nich je Koda, kterou najdeme mezi obcemi Tetín, Sobotka a Srbsko. Odborníci tu objevili pět desítek jeskyní, z nichž nejznámější je pravděpodobně ta zvaná Nad Kodou nebo taky Capouch.
Václav Cílek popisuje důvody pro sesuvy a specifické svahové pochody v Českém středohoří.
Bílé Karpaty, pohoří na rozhraní České republiky a Slovenska, nepatří k nejnavštěvovanějším koutům naší země. Přesto jsou však jedinečné, na místních loukách a pastvinách každoročně kvete asi dvacet druhů vzácných orchidejí. A jaké další krásy nás tu čekají?
14 105
861
4 794
1 146
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.