02:09
Proč je naše planeta v ohrožení? Brďo zjišťuje, jak člověk svým chováním ohrožuje životní prostředí. Znečišťování ovzduší, nešetrné hospodaření s vodou, velké skládky odpadu, používání umělých hnojiv, kácení pralesů a další problematické chování mají různé následky, jako je například vymírání různých druhů živočichů, oteplování planety a další. Co s tím?
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Chcete vidět, jak jsme na tom s dovednostmi v porovnání s některými zvířaty ze zoo? V Terčině zvířecím světě ve „Zvířecí výzvě“ uvidíte srovnání v dovednostech lezení, jezení a v roztomilosti.
Terčin zvířecí svět a její zvířecí detektivka vypátrá, proč je křeček obézní. Při tom se dozvíme, jak správně doma vytvořit podmínky pro chov křečka.
Potok protékající listnatým lesem, to je životní prostředí vhodné pro obojživelníka s velmi výrazným zbarvením těla. Mlok skvrnitý tím dává najevo, že jeho povrch těla je jedovatý. Jed však pomáhá mlokům i proti plísním. Většinu života tráví na souši a nemá rád jehličnaté stromy. Ideální prostředí pro život nacházejí mloci například v bučinách na severu Čech.
Když děti učí telka! Naučme se společně se žáky 3. ročníku třídit živočichy podle toho, čím se živí. Utřídíme si svoje znalosti a živočichy rozdělíme na býložravce, masožravce a všežravce.
Jak vrátit do poškozené půdy život? Pokud byla intenzivně obhospodařovaná a nyní je degradovaná, nestačí jen zajistit přísun organické hmoty jako zdroj energie a materiál pro tvorbu humusu. Musíme také umožnit návrat půdních organismů. A aby měly odkud přijít, je nutné doplnit krajinnou strukturu o meze, zelené pásy, remízky nebo osázet stávající cesty alejemi stromů či křovin. Z takových druhově pestrých ekosystémů mohou půdní organismy znovu osidlovat pole, navíc si je najdou opylovači, ptactvo, drobná polní zvěř a často i lidé k rekreaci.
Část společnosti to možná ani nevnímá, ale rychlost, s jakou mizí kulturní a historická krajina, je znepokojivá. Přitom se to děje vždy v ekonomickém zájmu. Mají však ekonomické zájmy skutečně tak vysokou prioritu, že jimi lze devastaci krajiny omluvit? Nejnápadnější je asi povrchová těžba uhlí a odstrašujícím případem je likvidace historického města Most v 60. letech minulého století. Bylo by však naivní svalovat vše na komunistický režim, protože stejné uvažování panovalo i na Západě. Uhlí tu ale nebude věčně a řešení problémů nenabízí.
Podle Pařížské klimatické dohody musí lidstvo omezit spalování fosilních paliv. Jak závazky přijaté státy vypadají v praxi, můžeme sledovat na pomezí Čech, Polska a Německa. Rozšiřování těžby hnědého uhlí v polském dolu Turów společností PGE tam s obavami sledují především obce na české straně, které se bojí ztráty vodních zdrojů. Kdo vlastně rozhodne o naší budoucnosti? Vlády zemí odpovědné svým občanům, nebo společnosti, jejichž cílem je generovat zisk?
Se zvyšující se průměrnou teplotou se zvyšuje výskyt obtížného hmyzu. Reakce na štípnutí komára je obvykle bez zdravotních komplikací, rizikem však může být šíření nepůvodních druhů hmyzu. Podívejte se, jak komáři migrují po Evropě i jak se jim dá bránit.
Antarktida je nechladnějším kontinentem na světě. Podnebí je drsné a studené, 98 procent povrchu je pokryto ledem. Tamní klima však nabízí i pestré počasí, nejen nízké teploty. O počasí v Antarktidě hovoří polárník Aleksander Game, který v roce 2011 uskutečnil sólo expedici k jižnímu pólu.
V kanadských Skalnatých horách leží šest národních parků. S Objektivem (2009) navštívíme největší z nich, Jasper, který má rozlohu jako Středočeský kraj. Proslulý je zejména ledovcovými jezery, vodopády a úchvatnými horami. Není tedy divu, že sem zavítají 2 miliony návštěvníků ročně.
Botič představuje hned po Berounce druhý největší pražský přítok Vltavy. Celý tok je delší než 30 km a má mnoho podob. Úsek od Hostivařské přehrady k Záběhlickému zámečku je pravým opakem regulované městské části, tady si voda našla svoji cestu sama a vytváří meandry.
Ačkoli se při zmínce o vodstvu jižních Čech většině z nás vybaví rybníky, zdejším fenoménem je i Lužnice, jedna z poslední středoevropských neregulovaných řek. Setkáme se s vysokoškolským pedagogem Rostislavem Černým, rodákem z jižních Čech, který nám poví o této pozoruhodné krajině a především o významu Lužnice, pokud jde o její charakter.
13 882
779
4 751
1 352
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.