02:09
Proč je naše planeta v ohrožení? Brďo zjišťuje, jak člověk svým chováním ohrožuje životní prostředí. Znečišťování ovzduší, nešetrné hospodaření s vodou, velké skládky odpadu, používání umělých hnojiv, kácení pralesů a další problematické chování mají různé následky, jako je například vymírání různých druhů živočichů, oteplování planety a další. Co s tím?
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Pořad vysvětluje a názorně ukazuje, jak vypadá proces úpravy pitné vody ve vodárně.
Miroslav Vladyka se vydává na Stezku Českem (2025), první světovou dálkovou trasu o délce 1000+1000 kilometrů na našem území. První část vede z obce Krásná nedaleko Aše, nejzápadnějšího bodu republiky. Cestou se náš průvodce setkává se zakladateli Stezky Českem, kteří nám celý projekt blíže představí.
Sloupsko-šošůvské jeskyně na severním okraji Moravského krasu jsou největším zpřístupněným systémem svého druhu u nás. Turisté je navštěvují už od roku 1881. Kromě klasické prohlídkové trasy mohou absolvovat i speciální okruh, v rámci kterého sestoupí do nejspodnějších částí tohoto podzemního labyrintu, jak si prohlédneme ve videu.
Na vrcholu kopce Hvězda stojí rozhledna Štěpánka, nejstarší rozhledna Jizerských hor. Rozhledna byla postavena v novogotickém slohu a je vysoká 24 metrů. Z nejvyššího patra můžeme pozorovat vrcholy Jizerských hor na české i polské straně a také údolí řek Desná a Kamenice.
V ukázce jsou představena mláďata lišek a ježků. Z dalších živočichů se jedná o drozda, ptáka často se vyskytujícího v doubravách a bučinách. Mezi rostliny představené v této ukázce patří léčivý a zároveň jedovatý náprstník často rostoucí v lese a tráva suchopýr vyskytující se na horských podmáčených loukách.
Kůrovec (lýkožrout smrkový) je přítomen téměř v každém lese a za normálních okolností napadá smrky starší šedesáti let, larvy kůrovce svými chodbičkami přetnou vodivá pletiva a stromy usychají. Když se přemnoží, nastává problém. Při boji s kůrovcem je důležité zakročit včas, aby nebylo nutné vytvářet rozsáhlé paseky/holiny.
Vyprávění o projektu, který si klade za cíl vyčistit oceány od plastového odpadu. Vysvětluje, jak funguje systém, který má podle organizátorů projektu každých 5 let snížit množství plastového odpadu v Pacifiku o 50 procent.
Podoba naší krajiny byla v posledních 70 letech dramaticky změněna. Ukažme si příklady péče, kterou od nás krajina potřebuje, aby se mohla vrátit ke své pestrosti a půvabu.
Jedněmi z typických ptáků pro oblast Amazonie jsou kolibříci a tukani. Největší druhovou pestrost těchto ptáků můžeme pozorovat ve zdejších horských pralesech. Potkáme tu i mnoho endemických druhů. Naopak v místech, kde byly pralesy degradovány či úplně vykáceny, je diverzita těchto ptáků mnohem nižší.
O bezzásahových zónách v národním parku Šumava se toho napsalo a řeklo hodně. O tyto zóny chráněných území, kde je příroda ponechána sama sobě, se vede a vedlo mnoho sporů. Na Šumavě a v Pošumaví jsou však i lesy hospodářské. Tam je cíl jiný. Trvale v lese hospodařit. Rakouský klášter Schlägl nebo Městské lesy Volary se o to snaží pokud možno citlivým způsobem, výběrným hospodařením bez smrkových monokultur, které co nejvíce respektuje přírodní procesy. Těžba jednotlivých stromů místo holoseče vede k lesu různorodému, různověkému a odolnému vůči počasí a kůrovcovým kalamitám.
Reportáž z exkurze na třídicí linku odpadů v rámci pořadu Fokus Václava Moravce na téma Recyklace světa. Dozvíte se, jak probíhá třídění odpadu nebo recyklace papíru, jak funguje třídicí linka, komunální odpad a odpadové hospodářství a jaký vliv má odpadové hospodářství na životní prostředí.
Podíváme se do tropického deštného lesa na Borneu, třetím největším ostrovu světa. Dnes zaujímá tento ekosystém na Borneu jen tři čtvrtiny své původní rozlohy kvůli těžbě dřeva a vypalování pralesa, aby na jeho místě vznikly plantáže pro pěstování palmy olejné. Tyto činnosti mají za následek pokles biodiverzity, nebezpečné je i pytláctví, kterým je ohrožena například místní populace medvěda malajského. Co s tím?
13 495
756
4 597
1 301
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.