02:07
Pasáž se formou scénky a odborného vysvětlení zabývá slezským nářečím, uvádí jeho rysy a příklady různých slov.
Moravsko-slezské Beskydy jsou nejvyšším pohořím moravské části Karpat. Patří k nejzachovalejším horám u nás. Stále zde rostou původní horské pralesy, ve kterých nalezneme spoustu druhů vzácných rostlin a zvířat včetně velkých šelem.
Pasáž seznamuje diváky s bludnými balvany, které se nacházejí v Ostravě. Popisuje původ těchto hornin a jejich přemístění ze Skandinávie ledovcem.
Ostrava znamená pro mnohé černé uhlí a ocelárny. Miroslav Táborský představuje důvody, proč se Ostrava stala „ocelovým srdcem“ republiky. Nejen Dolní Vítkovice – „ostravské Hradčany“ – jsou dnes významnou ostravskou technickou památkou, které se v posledních desetiletích podařilo vstát z popela.
Nejrozsáhlejší přírodní rezervace v ČR a naše druhé nejvyšší pohoří se jmenuje CHKO Hrubý Jeseník. Nachází se zde na 360 druhů vyšších rostlin, což nikde jinde v ČR nenajdeme. Arktoalpinská tundra neboli přírodní bezlesí bylo uměle člověkem zalesněno borovicí kleč. Nastal zde tak ekologický problém, který je třeba řešit už jen kvůli unikátům jako jsou kamenná moře či Petrovy kameny.
Pasáž představuje komika Rudu z Ostravy a jeho ostravskou verzi básničky Skákal pes přes oves. Ukazuje, jak se mluví na Ostravsku a tamní slovní zásobu.
Krátká ukázka z minisérie Božena dokumentuje stav české lékařské terminologie v polovině 19. století, na jejímž vývoji se podílel i Václav Staněk, přední představitel pražské vlastenecké společnosti. Boženu Němcovou jako českou vlastenku vývoj jazyka samozřejmě zajímal.
Píše se pravopisně správně ulice Na Rybníčku, nebo ulice Na rybníčku? Anna Černá z Ústavu pro jazyk český AV ČR vykládá pravidla psaní velkých písmen v předložkových názvech ulic. Také hovoří o změně z roku 1993 v Pravidlech českého pravopisu v souvislosti s psaním velkých a malých písmen u názvů ulic, restaurací či nábřeží.
Pasáž uvádí, co jsou rozpočítadla, jak vznikají, jaké jsou jejich typické rysy a kdo se tímto slovesným útvarem zabýval a zabývá.
Když děti učí telka! Pojďme si společně se staršími žáky pomocí metody brainstormingu připomenout pro ně zásadní události roku 2020. Budeme se orientovat na časové ose a vyhledávat informace v kalendáři. Uvědomíme si rozdíl mezi přítomností, minulostí a budoucností u slovesných tvarů, které pro popis událostí použijeme.
Když děti učí telka! Naučme se s žáky 1. ročníku, na jakou hlásku slova začínají a na jakou hlásku slova končí. Počítejme, kolik slabik mají například slova sýkora, pomeranč a stůl. Zkusme naše těla přeměnit na tvary písmen. Řekněme si společně, jak se správně sedí a jak se drží tužka. Pomocí básniček si rozcvičme a uvolněme ruku, aby nás nebolela při psaní.
Pasáž je uvedena humornou scénkou z vyšetření na ORL. Venózka, škrtidlo, špátle, plazák, žanetka či přecechtěl. Zdravotní sestra Jana Mašková vykládá o slovní zásobě, se kterou se můžete setkat na otorinolaryngologii (zkráceně ORL čili „ušní, nosní, krční“).
Čtení je zábava. Karaoke čtení je tu proto, aby vám s ním pomohlo. Společně si čteme z knížky Dvanáct usmívajících se ježibab od Aloise Mikulky. Texty zároveň sledujeme na obrazovce. Učíme se správně intonovat, orientovat se v textu a rozšiřujeme si slovní zásobu. Dnes si přečteme příběh Dvanáct usmívajících se ježibab.
Scénka a následný odborný výklad charakterizuje několik českých spojek. Pořad se věnuje spojkám současným i těm, které jsou již zastaralé.
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.