08:53
Jak to bylo na masopustu? Děti se seznámí s tradicí masopustu, zjistí, proč se koná i jak probíhá slavnostní průvod na jeho počest. Rodina řezbáře Tomše nám skrze příběhy odehrávající se v průběhu kalendářního roku ukáže, jak naši předkové žili na vsi skromné, ale veselé životy v souladu s přírodou. Video inspirované lidovými zvyky a písněmi navazuje na poetiku klasických Trnkových filmů.
Jak žili lidé v pravěku? Vysvětlení, co je to tlupa a koho si tehdy lidé nejvíc vážili.
Jak se ztratily pomlázky? Děti se seznámí s tradicí Velikonoc a uvidí, jak tento jarní svátek probíhal v minulosti na vesnici. A to včetně velikonočního úklidu, malování vajíček i hodování. Rodina řezbáře Tomše nám skrze příběhy odehrávající se v průběhu kalendářního roku ukáže, jak naši předkové žili na vsi skromné, ale veselé životy v souladu s přírodou. Video inspirované lidovými zvyky a písněmi navazuje na poetiku klasických Trnkových filmů.
Děti mají mnoho otázek, rády se dozvídají a učí nové věci. Zajímá je například důvod, proč existují roční období. Odpověď se pokusí najít tým expertů pomocí praktických ukázek. Mimo jiné se zde také dozvíte odpovědi na otázky: Proč je den a noc? Co způsobuje změny ročních období?
V předvečer svého svátku nás chodí Mikuláš obdarovávat za doprovodu čerta a anděla. Co ale o tomto biskupovi víme z legendy? Komu pomohl? A jaká jiná vánoční osobnost se podle něj jmenuje? To se dozvíte z animované historie.
Jaké zvyky a svátky slavíme a dodržujeme na jaře? Pasáž vysvětluje, co je pro toto roční období charakteristické, a přibližuje také Velikonoce.
Když děti učí telka! Vítat jaro písničkou nás naučí Karolína Řepová. V minulém díle jsme vítali jaro říkadlem, nyní k němu ještě přidáme písničku, kterou si procvičíme. Ale to není všechno. Vyrobíme si vlastní perkusní hudební nástroj! Jak na to? To vám ukážeme. Vše doprovodíme pohybem a určitě budeme mít dobrou náladu.
Poslední dubnová noc je plná magie. Na mnoha místech pálíme čarodějnice, lidé tančí kolem ohně, zpívají, opékají si špekáčky a někteří se dokonce za čarodějnice převlékají. Vyrobme si společně ke kostýmu čarodějnice strašlivého pavouka z balónků.
Jaro přímo volá po úklidu. Odhazovat harampádí do přírody se sice nesmí, ale realita je trochu jiná. Filip, Anička a Hubert dají pořádně za vyučenou tomu, kdo znečistil studánku, ve které bydlí jejich kamarádky žabky. Černá skládka totiž není žádná legrace!
Když děti učí telka! Těšíte se na jaro? My také! Zkusíme ho přivítat. S Karolínou Řepovou ho budeme vítat říkadlem, které doprovodíme "hrou na svoje tělo". Pomůže nám lépe si zapamatovat slova.
Také toužíte po obřích vejcích, ale nemáte po ruce žádného pštrosa? Vyrobte si s námi vlastní obří vejce. Budete k výrobě potřebovat: větší množství novin, akrylové barvy, vodu, zelenou barvu, široké i tenké štětce, barevné mašle a nafukovací balonky.
Dělali jste někdy bambule? Pokud ještě ne, tak se to společně naučíme, a navíc z nich vytvoříme krásného velikonočního zajíčka. Na vyrábění si připravte barevný filc, černé korálky, karton na šablonku, vlnu, nůžky a tavicí pistoli. A proč vyrábíme zrovna zajíčka?
Vyrobit si něco vlastníma rukama je opravdová zábava. Podívejte se, jak si i vy doma můžete vyrobit ozdobená vajíčka. Budete potřebovat: hedvábnou kravatu, bílá uvařená vajíčka, vařič, nůžky, lžíci, gumičky, hrnec, vodu a ocet.
Kaši lidé jedli už od pradávna a nezáleželo na jejich společenském postavení. Byla a je totiž výživná a sytá, slaná pro všední dny a sladká na svátky. Dokonce se podávala i na svatební hostině Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny.
Máte rádi brambory? Zemáky, kobzole nebo taky kartofle horníci zapíjeli nejčastěji mlékem a jedli je na nejrůznější způsoby. Ze syrových dělali bramborové placky neboli stryky i bramborové knedlíky. Masem se šetřilo. Prase se zabíjelo na svátek sv. Barbory, patronky horníků, a v týdnu ho měl pouze těžce pracující otec.
Máte rádi štrúdl? Skvělý moučník se peče z listového těsta, ale dají se z něj udělat i slané šátečky s hruškou a hermelínem. Dozvíte se, že spousta moučníků z listového těsta se peče na slano, hlavně ve střední Asii. Ale třeba Řekové milují svou sladkou ořechovou baklavu, která chutná lidem na celém světě.
Poslední den v kalendářním roce má svátek Silvestr a s ním slavíme i my všichni. Vzpomínáme, bilancujeme a také si přejeme do nového roku vše dobré. Ukážeme si přípitky v různých jazycích, jedno mají společné: přání všeho dobrého, tedy hlavně zdraví.
9 528
362
2 022
846
46
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.