04:06
V animované ukázce je zábavnou formou zachycen vznik a fungování Československa jako demokratického státu. Soustředí se i na otázku národnostních menšin.
Tomáš miloval strašidelné příběhy, svou klučičí partu a dobré knížky. Poslechni si jeho vyprávění o tom, jak se stal prvním československým prezidentem.
Ukázka zábavnou formou popisuje život T. G. Masaryka a jeho dobu, hlavně rozpad Rakouska-Uherska a vznik Československa.
Pojďme se společně podívat, jak to bylo v únoru v roce 1948, kdy se u nás dostali k moci komunisté. Demokracie na nějakou dobu skončila a dětem byl zakázán dokonce i Sokol a Skaut. Ve školách se pak o převratu muselo učit jako o Vítězném únoru.
Pojďme se společně podívat na historii vzniku naší republiky. Český stát vznikl již kolem roku 900 a vládli mu tenkrát Přemyslovci. Nejmocnějším českým králem, nazývaným otcem vlasti, byl Karel IV. Až v roce 1993 se Československá republika rozdělila na Česko a Slovensko.
Jaké byly okolnosti vzniku samostatného Československa a jak se na něm podílel T. G. Masaryk? Po založení státu bylo třeba vytvořit nové zákony a ústavu, státní vlajku a ustanovit státní hymnu.
Vyzvěte své žáky na vědomostní souboj ve velkém kvízu z dějin Československé republiky. Kromě toho, že se budou skvěle bavit, zopakují si také své dosavadní znalosti o naší zemi.
Co jsou to lidská práva? A jak souvisejí s dětstvím a mládím Václava Havla? Po bezstarostném dětství v Havlových 12 letech přichází rodina o majetek a vše ve společnosti podléhá komunistické straně. Paradoxně většina států OSN v té době podepisuje Všeobecnou deklaraci lidských práv. V tehdejším Československu však neplatí ani jeden její článek. Mladý Václav dospívá v nejtvrdších letech totality, ale nenechává se režimem omezovat. Veřejně vystupuje, zastává se protirežimních autorů, obrací se k politice a ohrazuje se proti nespravedlnosti. Prosazuje se jako dramaturg a autor. Video je součástí vzdělávací série Každý může změnit svět z produkce Knihovny Václava Havla, která provází životem Václava Havla a bojem Československa za lidská práva.
Odborníci odpovídají na otázku, od kolika let máme aktivní volební právo a jak je to v situaci, kdy se 18. rok voliče sejde s datem voleb. V souvislosti s realitou v zahraničí se také vede diskuze o snížení věku voliče. Politolog Tomáš Lebeda spíše poukazuje na problém velmi nízké volební účasti nejmladší populace. Bylo by řešením znovuzavedení volební povinnosti nebo spuštění elektronického hlasování? Jaké jsou výhody a úskalí těchto alternativ?
Totalitní státní režimy se vyznačují nedemokratickým způsobem vládnutí. Politická strana nebo osoba prosazuje svou ideologii všemi prostředky, včetně sledování osob a tvrdých trestů pro ty, kdo nesouhlasí.
Sáru navštíví kamarádka Anna z Německa, se kterou se seznámila v Dánsku. Vojta i Sára se snaží udělat co nejlepší dojem, ale místo toho se jenom hádají. Sousedka Lidu, maminka, tatínek i Anna jim připomenou, že spolupráce je daleko lepší a vzájemně obohacující cesta. A třeba i ta mezinárodní jako OSN, Evropská unie, UNESCO nebo Světová zdravotnická organizace.
V roce 1938 se začaly vyostřovat národnostní konflikty v československém pohraničí. Už na jaře začali odcházet židovští obyvatelé, v důsledku ztráty těchto území po podpisu mnichovské dohody odešlo do vnitrozemí ČSR mnoho dalších lidí. Později přicházeli i antifašisté z Německa, případně z Rakouska. Jaká byla politika československých úřadů vůči uprchlíkům přicházejícím na území tehdejšího státu?
Jak se po roce 1989 vypořádat s komunistickou minulostí? A máme ji dnes vyřešenou? V souvislosti s touto otázkou se stal ikonický i projev Petra Pitharta z ledna 1990, v němž varoval před programovým vyloučením všech členů komunistické strany z veřejného života. Nyní své stanovisko po třiceti letech s dalšími historiky komentuje v pořadu Historie.cs.
Ostravsko mělo v komunistickém Československu zvláštní místo. Ocelové srdce republiky mělo ve svém městském centru nejen vysoké pece, ale i doly. Být horníkem tehdy znamenalo prestiž, možnost získat snadno byt a jiné výhody, vysoký plat. Být horníkem ovšem také znamenalo těžkou dřinu a mnohdy závislost na alkoholu. Podívejte se na příběhy ostravských horníků i lidí, kteří pamatují i jinou Ostravu. Na pozadí je také odpověď na otázku, do jaké míry je dnešní složitá sociální situace na Ostravsku důsledkem minulosti.
V roce 2023 uběhlo 80 let od okamžiku, kdy nacistické komando vyvraždilo obec Český Malín. Byl to největší masakr Čechů za druhé světové války na území dnešní Ukrajiny. Šlo o odplatu za předchozí útok Ukrajinské povstalecké armády (ÚPA) proti koloně německých vozidel. Krvavé výročí si připomněli i Poláci. Ti zase očekávají ukrajinskou omluvu za protipolská zvěrstva z řad příslušníků ÚPA.
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.