portály České televize

Často hledáte:

písnička zemědělství zdraví dětství zelenina

Zadávejte, prosím, hledané výrazy s diakritikou.

Hledat Zavřít vyhledávání
menu

Vznik samostatného Československa

Jaké byly okolnosti vzniku samostatného Československa a jak se na něm podílel T. G. Masaryk? Po založení státu bylo třeba vytvořit nové zákony a ústavu, státní vlajku a ustanovit státní hymnu.

Z pořadu:

Wifina Přehrát celý pořad

Témata:

Stát Moderní doba - české dějiny

Vhodné pro stupeň:

2. stupeň ZŠ

Vhodné pro předmět:

Člověk a společnost Dějepis

Klíčová slova:

dějiny Československa Československo moderní dějiny stát prezident Rakousko-Uhersko státní svátek T. G. Masaryk státní symboly 1918 národ legie vlajka 28. říjen Ústava ČR

Hry k videu

1 her
Kvíz: Ahoj, repubiko!

Kvíz: Ahoj, repubiko!

Vyzvěte své žáky na vědomostní souboj ve velkém kvízu z dějin Československé republiky. Kromě toho, že se budou skvěle bavit, zopakují si také své dosavadní znalosti o naší zemi.

Mohlo by vás také zajímat

Stát

Další videa
PL
Přímá volba a (ne)odvolatelnost prezidenta
04:11

Přímá volba a (ne)odvolatelnost prezidenta

Měli by mít občané spolu s přímou volbou prezidenta také přímou možnost jej odvolat? Tato změna zanesená do návrhu pozměňovacího zákona nebyla přijata. Do přijetí přímé volby mohl prezidenta odvolat Senát. Avšak po zavedení přímé volby se musí obě komory parlamentu shodnout 3/5 většinami a až poté se obrátit na Ústavní soud. Přímá volba posiluje legitimitu prezidenta a činí jej prakticky neodvolatelným.
Petice Několik vět
03:02

Petice Několik vět

V květnu 1989 se Václav Havel, když byl propuštěný z vězení, pustil do psaní petice Několik vět. Ta byla komunistickým režimem ihned odsouzena a autoři nařknuti z rozvracení společnosti. Jejich požadavky jsou dnes v demokratické společnosti samozřejmostí. Komunisté pomalu ztráceli na síle, už od začátku roku 1989, což dokazuje i to, že petici podepsalo během pár měsíců 40 tisíc lidí. Video je součástí vzdělávací série Rok revoluce z produkce Knihovny Václava Havla, která mapuje klíčové momenty přerodu totalitního Československa v demokratický stát.
Asimilace kočovných Romů v komunistickém ČSSR
04:36

Asimilace kočovných Romů v komunistickém ČSSR

V roce 1958 se KSČ rozhodla pro státem řízenou asimilaci kočovných Romů a vydala zákon o trvalém usídlení kočujících osob. Jeho realizace probíhala o rok později formou policejní razie – kočujícím Romům byly zničeny vozy, koně odvedeni na jatka, Romové museli od toho okamžiku zůstat na stejném místě, kde je zastihl soupis osob. Na ten se dostali i Romové, kteří tou dobou už nekočovali a bydleli na jednom místě. Následovaly další zákony, na základě kterých byli Romové donuceni vzdát se vlastních kulturních tradic a hodnot, aniž se ztotožnili s hodnotami většinové společnosti. To vše mělo za následek prázdnotu a demoralizaci, jejíž důsledky lze na našem území pociťovat dodnes.
Zhroucení komunistických režimů ve střední Evropě
07:57

Zhroucení komunistických režimů ve střední Evropě

Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. Na konci 80. let vládla neutěšená situace ve všech zemích východního bloku: stagnace ekonomiky, technická zaostalost, snížení mezinárodního vlivu a pošlapávání občanských práv a svobod. Vše směřovalo ke krachu komunistického režimu. Celý rok 1989 byl v Československu bouřlivý a vyvrcholil listopadovou revolucí. Ještě dříve však společenské změny proběhly v Polsku, Maďarsku a Německu.

Moderní doba - české dějiny

Další videa
Václav Havel a Charta 77
09:21

Václav Havel a Charta 77

Zátah na Plastic People přiměje Havla a opozici k uvědomění, že o svobodu může přijít každý. V roce 1975 se i československá komunistická vláda zavazuje k dodržování lidských práv, a to podpisem dokumentu na mezinárodní Konferenci o bezpečnosti a spolupráci v Evropě. Disidenti se nyní mají o co opřít. Václav Havel sepisuje Chartu 77, ve které vyzývá k dodržování lidských práv a upozorňuje na jejich porušování. Text se dostává do ciziny, což odstartuje nejen kampaň režimu proti jeho signatářům, ale i 12letý boj za svobodu a lidská práva v Československu. V důsledku dění je Václav Havel uvězněn na čtyři a půl roku, avšak i díky zahraničním snahám v roce 1983 vězení opouští jako uznávaný vůdce československých obránců lidských práv. Video je součástí vzdělávací série Každý může změnit svět z produkce Knihovny Václava Havla, která provází životem Václava Havla a bojem Československa za lidská práva.
Levicová orientace Československa
06:30

Levicová orientace Československa

Z čeho vzešla inklinace k levici a komunismu v Československu? Rozhodně ne z vakua! Kořeny levicové orientace mnoha vlivných československých osobností rozebírají literární historik Jaroslav Med, spisovatel Pavel Kosatík a historik Milan Drápala.
PL
1929: Stalinista Gottwald ve vedení KSČ
04:30

1929: Stalinista Gottwald ve vedení KSČ

Od svého založení získávala v Československu komunistická strana na popularitě a v roce 1925 skončila v parlamentních volbách druhá. V roce 1929 se jejího vedení ujali takzvaní „karlínští kluci“ v čele s Klementem Gottwaldem. Jaká byla cesta Klementa Gottwalda k moci a jak se strana postupně bolševizovala?
PL
Glasnosť a perestrojka
06:50

Glasnosť a perestrojka

Glasnosť a perestrojka byly termíny, které zavedl v osmdesátých letech v SSSR generální tajemník ÚV KSSS Michail Gorbačov. Glasnosť neboli otevřenost omezila cenzuru, neboť Gorbačov chtěl, aby se v SSSR mohlo svobodněji diskutovat, a tím napravit některé chyby režimu. Perestrojka byla ekonomickou přestavbou, která měla za cíl reformovat sovětské hospodářství. Vedení KSČ souhlasilo s perestrojkou, protože hospodářský systém nebyl dost efektivní, avšak na glasnosť se dívalo s nedůvěrou. Nově se objevilo družstevní podnikání.

ČT edu nejsou pouze videa

10 922

videí

556

námětů do
výuky

3 187

pracovních
listů

1 007

pořadů

67

edukativních
her

Každý měsíc
přibývají na ČT edu
desítky nových
materiálů pro
vaši výuku

Probíhá načítání