V srpnu 1945 uskutečnily USA svržení dvou atomových bomb na japonská města Hirošima a Nagasaki. Bylo to poprvé, co byla tato moderní a účinná zbraň použita, přestože nikdo nedokázal předpovědět následky. Přes 70 tisíc lidí v Hirošimě zemřelo okamžitě, do konce roku pak dvojnásobek na následky. Stejný scénář následoval o tři dny později v Nagasaki. Velký počet obětí však pohnul Japonsko ke kapitulaci, která byla stvrzena podpisem 2. 9. 1945. Druhá světová válka definitivně skončila.
Fašismus máme většinou spojený s druhou světovou válkou. Ukázka přibližuje, kdy a proč fašismus vznikl a v jaké podobě se s ním můžeme setkat i dnes.
První výstřely druhé světové války padly na Westerplatte v Gdaňsku 1. září 1939. Kdo začal pálit jako první a co následovalo? Mnohé poodhalí reportáž z místa u příležitosti kulatého výročí začátku druhé světové války.
Příběh o odvážných československých letcích, kteří pomohli zachránit Británii před Hitlerem. Do britských vojenských jednotek vstoupily během války také stovky československých vojáků, kteří byli rozhodnuti bojovat proti nacistickému Německu.
Dne 16. října 1962 začala patrně největší krize v dějinách studené války. Sovětský svaz rozmístil jaderné rakety na Kubě a přímo tak ohrozil území Spojených států. USA v reakci na vzniklou situaci vyhlásily námořní blokádu Kuby. Komunistická propaganda v Československu však viděla celou otázku poněkud v jiném světle. Podívejte se na dobové záběry a zkuste pochopit, co, jak a proč se vlastně dělo.
Poměry v komunistických pracovních lágrech byly srovnatelné s ruskými gulagy. Dozorci si leckdy počínali naprosto beztrestně. Jediné, na čem záleželo, bylo plnění normy. Josef Podpěra byl v roce 1951 odsouzen za velezradu na 11 let. Zažil kruté výslechy StB, ale ani to ho nezlomilo. Ve vězení odmítal pracovat pro komunisty a zejména těžit uran pro SSSR. Nesplnění pracovní normy nebo odmítání práce vedlo vždy k uvalení tzv. korekce.
Československo mohlo během druhé poloviny roku 1989 jen sledovat pády komunistických režimů v okolních zemích. V říjnu 1989 Češi pomáhali emigrujícím východním Němcům. Pod tlakem situace komunistické Německo dovolilo více než 80 tisícům svých občanů emigrovat na Západ. To, kromě prázdných trabantů v pražských ulicích, znamenalo i závan naděje a svobody. Pád Berlínské zdi, který poté 9. listopadu roku 1989 následoval a kdy se prolomila hranice mezi východem a západem Německa, představuje symbol pádu komunismu ve střední Evropě. Video je součástí vzdělávací série Rok revoluce z produkce Knihovny Václava Havla, která mapuje klíčové momenty přerodu totalitního Československa v demokratický stát.
Tato část vzpomínek obsahuje jisté nebezpečí a vládní rada Mattoni si není zcela jistý, zda je uchovat ve své zpovědi. Jde o období, kdy odešel jeho přítel dr. Löschner, a jeho žena Marie je náhle svobodná. Oba silně prožívají ten nečekaný okamžik, kdy to nemožné, co mezi nimi stálo celý život, je náhle uskutečnitelné.
V období první republiky patřila oblast Podkarpatské Rusi Československu. Československý stát začal na tomto území s masivní obnovou infrastruktury. Dodnes jsou tu k vidění díla špičkových českých architektů jako byl třeba Josef Gočár.
Prozkoumejte širší kontext okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Tato událost nezasáhla pouze nás, ale vyvolala i obavy západního Německa z případného postupu sovětských vojsk. Podívejte se na video s výpověďmi pamětníků.
Jak vypadala ekonomická a politická situace v Evropě vpředvečer první světové války? Čím lze charakterizovat ekonomický vývoj v Německu, Velké Británii nebo Rakousku-Uhersku? A nakolik relevantní je teze o tom, že jednou z hlavních příčin první světové války byla touha velmocí po dalších koloniích? Nebyla stávající péče o chod kolonizovaných území spíše přítěží? To vše podrobněji objasní historici v pořadu Historie.cs.
Pojďme se společně podívat na průběh bitvy u Sokolova v roce 1943. Sokolovo je vesnice na východní Ukrajině a právě českoslovenští vojáci tady bojovali proti německým nacistům a pomáhali pak i s osvobozením Československa. Velitel Čechoslováků z bitvy u Sokolova, Ludvík Svoboda, se později stal naším prezidentem. V bitvě padlo mnoho našich vojáků a také Otakar Jaroš, podle kterého se jmenují dodnes některé základní a mateřské školy.
13 279
747
4 556
1 244
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.