09:25
Jiří Voskovec, Jan Werich a Jaroslav Ježek společně vytvořili v Osvobozeném divadle legendární satirická představení. Po Mnichovu byla činnost divadla zastavena, což pravděpodobně hlavním aktérům zachránilo život. Jak se vyvíjela jejich společná kariéra po válce?
Pasáž z dokumentárního cyklu Národní divadlo: Mýtus a realita seznamuje s historií Národního divadla. Přibližuje okolnosti přeměny Prozatímního divadla na Národní divadlo, vyhoření Národního divadla a jeho znovuotevření. Dále se zmiňuje o cizích operách, které byly v Národním divadle jako první hrány, a v poslední řadě připomíná spor o Rukopisy zelenohorský a královédvorský a jejich vliv na vnímání české historie.
Nové pojetí známého dramatu bratří Mrštíků Maryša vytvořil režisér Lukáš Brutovský společně s hereckým souborem HaDivadla.
Divadlo pod Palmovkou uvádí na svém jevišti příběh nešťastné Emy Bovaryové, kterou nenaplněná touha po romantickém životě dovede až k sebevraždě.
Martin Hilský interpretuje hru Bouře, zasazuje ji do historického i současného kontextu a vysvětluje význam jmen hlavních postav. Pasáž obsahuje ukázky z divadelního představení.
U nás málo hraná komedie, jejímž centrem je dámský módní doplněk, vějíř, byla zinscenována Divadlem F. X. Šaldy v Liberci. Režisér Vít Vencl obsadil do rolí většinu svého souboru: Tomáše Impseila, Veroniku Korytářovou, Martina Stránského a Václava Helšuse.
Představujeme dva romány současné německé literatury, postmoderní román Já a Kaminski z pera v českém prostředí již známého spisovatele Daniela Kehlmanna a román Úterní ženy napsaný Monikou Peetzovou. Ve druhé části videa se k románům vyjadřuje literární publicista Ondřej Horák, který zároveň komentuje atraktivitu německé literatury pro českého čtenáře.
Franz Kafka trpěl celoživotně pocitem tělesné nedostatečnosti a v průběhu života ho často zrazovalo jak fyzické, tak duševní zdraví.
Pasáž z dokumentárního cyklu Národní divadlo: Mýtus a realita seznamuje s historií Národního divadla. Přibližuje vliv nacistické ideologie na tvorbu Národního divadla a pojednává o osudech některých českých herců. Ukazuje také následky atentátu na Heydricha na kulturních institucích.
Divadlo Šumperk vytvořilo novou adaptaci populárních komiksových příběhů pětice mladých chlapců – Foglarových Rychlých šípů.
Co vše spadá pod pojem kultura a jaký cíl si klade umění? Na tyto otázky dostane odpověď Sára a její rodina při domácím inscenování rockové opery. Zjišťují například, že umění má mnoho podob a že každému se líbí něco jiného. Nejde však jen o zábavu. Umění může mít různé funkce: provokovat, zneklidňovat či vyvolávat debaty. Pro tvůrce je pak zásadní samotná radost z tvoření.
13 902
796
4 751
1 352
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.