09:31
Území Podkarpatské Rusi bylo v letech 1919–1939 součástí Československa. Po 2. světové válce ale SSSR vznesl na toto území nárok, což bylo v rozporu se záměrem prezidenta Edvarda Beneše obnovit Československo v jeho předmnichovských hranicích. K podobným změnám bylo donuceno také například Polsko a Rumunsko. Okolnosti této územní změny komentuje historik David Svoboda.
V druhé polovině 19. století odešlo z rakouské monarchie asi šestnáct tisíc Čechů kvůli těžkým životním podmínkám. Zvláště je lákalo velké množství levné zemědělské půdy a další výhody, které jim slibovalo carské Rusko. Na Volyni vzniklo mnoho českých vesnic, další část se usadila v již existujících sídlech. Češi sem přinesli své zkušenosti i znalosti a podstatně přispěli ke zvýšení hospodářské a kulturní úrovně. Podívejte se na stručnou historii jejich počátků na Volyni.
Na pomezí Ukrajiny a Polska žila řada Volyňských Čechů už od poloviny 19. století. Protrpěli tady dvě světové války; a tu druhou provázelo skutečně nelítostné masové vraždění. Před 70 lety, počátkem jara 1944, se naši krajani hromadně hlásili do československé východní armády. Po osvobození se pak většina z nich vrátila do své původní vlasti.
Na Krymu a ve stepích jižní Ukrajiny žijí potomci tří původních národů, na kterých se podepsaly tragické události dvacátého století. Krymští Tataři, Karaimové i Krymčakové se snaží své tradice zachovat, i když jim doba zrovna nepřeje.
V září roku 2014 proběhlo ve Skotsku referendum o tom, zda má být Skotsko nezávislou zemí. V něm se 55 % hlasujících vyjádřilo pro setrvání Skotska ve Spojeném království. Dva roky nato však proběhlo ve Velké Británii další referendum – o možném vystoupení Británie z Evropské unie. Britové z EU odešli, ale výsledek referenda o Brexitu v rámci samotného Skotska byly jiný – většina Skotů chtěla v Evropské unii setrvat. Proto nyní skotští nacionalisté upozorňují na zásadní změnu poměrů a potřebu nového referenda o nezávislosti. To však londýnská vláda odmítá s tím, že referendum o nezávislosti není možné ani ne po deseti letech opakovat.
Svatojakubská cesta je série poutních tras napříč Evropou, které vedou ke hrobu sv. Jakuba v Santiagu de Compostela ve španělské Galicii. Několik tras vede i přes Česko, v následující reportáži se podíváme, jak to na nich vypadá. A dozvíme se, co vede poutníky k tomu, vydávat se znovu a znovu na cestu.
Přestože Konopiště prošlo mnoha přestavbami, ve svém jádru si zachovalo dispozici hradu z konce 13. století. Památkou na toto období jsou gotické klenby a deskové obrazy. Poslední majitel Konopiště, František Ferdinand d'Este, pak nechal přivézt na zámek tehdejší moderní vybavení, jak si můžeme prohlédnout například v pánském salonu nebo v rozsáhlé knihovně. Zároveň je na zámku opět k vidění renesanční štít, který byl odcizen během 2. světové války, a spousty dalších zajímavých věcí.
Krása romantických pláží je obvykle hlavním důvodem, proč turisté jezdí na Jamajku. Pokud však chceme poznat skutečnou Jamajku s jejími obyvateli, je třeba navštívit komunity rastafariánů. Reportáž nás zavede na jamajský venkov, kde se ilegálně pěstuje konopí. To, co Evropan považuje za nepřijatelné, může jinde sloužit k běžnému obstarávání obživy. Ať se nám to líbí, nebo ne, potvrzuje to kontrasty života na naší planetě.
Laponsko je jedním z míst, kde lze v zimních měsících spatřit polární záři. Pracovníci observatoře v Rovaniemi, hlavním městě Laponska, vysvětlují, jak tento úkaz vzniká nebo jaké jsou předpoklady pro to, abychom mohli polární záři pozorovat. Vznik tohoto jevu vysvětlují i legendy původních obyvatel.
Pořad se věnuje kulturním dějinám Irska, zejména irské hudbě, její minulosti i současné podobě.
Souostroví Špicberky (Svalbard) je na základě Špicberské dohody součástí Norska. Nicméně podle této dohody mohou občané zemí, které se staly signatáři dohody, stejným právem využívat přírodní nerostná bohatství. Proto zde vzniklo několik ruských osad v jejichž okolí se těžilo uhlí a i dnes zde probíhá geologický průzkum. Na Špicberkách mají základnu čeští polárníci z Jihočeské univerzity.
Navštívíme kraj La Mancha, známý z románu o Donu Quijotovi, pro který jsou typická políčka šafránu, rozsáhlé vinice a olivovníkové háje. Turisty v kraji lákají hlavně větrné mlýny, vesnice, hospody a křižovatky, kde se odehrávaly příběhy potulného rytíře a jeho věrného druha, které si v reportáži připomeneme.
Lucemburský region Mullerthal neboli údolí mlýnů připomíná svou geomorfologií krajinu Švýcarska. Centrem regionu je nejstarší lucemburské město Echternach. Prohlédneme si městské hradby z 10. století, benediktinské opatství nebo pozůstatky římské vily.
Trojmezí je region vznikající přirozeně na hranici tří států, třeba Česka, Polska a Slovenska. Díky tomu se zde utvořila specifická kultura. V následující reportáži nám bude historie i současnost této oblasti představena z různých úhlů pohledu. Nejprve starostou a rodákem české obce Hrčava, poté kovářem z polské Istebné a nakonec příslušníky etnické skupiny Gorolů. Trojmezí láká i turisty, kteří si zde můžou prohlédnout tradiční gorolskou architekturu či vyzkoušet agroturistiku.
Brandýs nad Orlicí se stal po vybudování železnice v 19. století vyhledávaným letoviskem. Najdeme tam habrové bludiště, které bylo inspirováno Komenského dílem Labyrint světa a ráj srdce, napsaným právě v Brandýse.
Západní Sahara je sporné území v severozápadní Africe. Území si nárokuje Maroko, původně ale byla Západní Sahara teritoriem čtyř nomádských kmenů Sahawari. Jejich postavení v zemi, které se někdy říká „poslední africká kolonie“, není jednoduché.
13 495
756
4 597
1 305
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.