07:42
Rozhovor s odborníkem
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
V srpnu 1945 uskutečnily USA svržení dvou atomových bomb na japonská města Hirošima a Nagasaki. Bylo to poprvé, co byla tato moderní a účinná zbraň použita, přestože nikdo nedokázal předpovědět následky. Přes 70 tisíc lidí v Hirošimě zemřelo okamžitě, do konce roku pak dvojnásobek na následky. Stejný scénář následoval o tři dny později v Nagasaki. Velký počet obětí však pohnul Japonsko ke kapitulaci, která byla stvrzena podpisem 2. 9. 1945. Druhá světová válka definitivně skončila.
Pasáž detailně popisuje způsob spáchání sarajevského atentátu na Františka Ferdinanda d'Este, arcivévodu a následníka rakousko-uherského trůnu. Atentát v Sarajevu je považován za jednu z příčin první světové války.
Seznámení s tropickým deštným lesem na ostrově Borneo. V současné době tropické deštné lesy na Borneu ubývají, jednou z příčin je kácení a vypalování lesa kvůli zemědělské půdě. Nejvážnější hrozbou pro tropické přírodní ekosystémy v této oblasti je pěstování palmy olejné. Z míst, kde jsou plantáže budovány, mizí volně žijící druhy živočichů, včetně orangutanů.
Život více než poloviny lidí na světě závisí na rýži. Přes 90 % této plodiny se pěstuje a konzumuje v Asii. Za rýží se vydáme do Vietnamu, Číny, Laosu, Indie a Kambodži. Seznámíme se tu nejen s pěstováním rýže a nejrůznějšími způsoby jejího využití, ale nahlédneme i mnohé významy, které má rýže pro asijskou kulturu.
Reportáž a rozhovor se sinoložkou Olgou Lomovou o 40. výročí od začátku hospodářských reforem čínského vůdce Teng Siao-pchinga, které nastartovaly bezprecedentní růst ekonomiky.
Milan Rastislav Štefánik byl slovenský politik, který sehrál významnou roli při vzniku Československa. Jaký význam měl pro formování československé armády, ale i československého národa? Které vlastnosti a dovednosti mu napomáhaly k úspěchu? Nejen o tom, ale i o jeho pohnutém konci se více dozvíme v pořadu Historie.cs.
V čem se liší dvě světové války z hlediska dopadů na civilní obyvatelstvo? Jaké důsledky měly akce jednotlivých znepřátelených stran na občanskou společnost i vojsko? Jaké byly rozdíly v životech obyčejných Čech. Srovnání těchto řekněme měkkých důsledků válek provedou historici ve videu z pořadu Historie.cs.
Jako belle époque bývá označováno období přelomu 19. a 20. století, které přineslo obrovský technologický pokrok, společenské změny a umělecký rozmach. Zdálo se, že lidstvo dosáhlo svého vrcholu. Zároveň však po tomto období svět vkročil do nejhrůznější války, kterou dosud zažil. Co charakterizuje období před první světovou válkou? Jaké sociální změny éra přinesla? A jak je vymezena z hlediska umění? O tom více s historiky v pořadu Historie.cs.
Ve věku 96 let zemřela britská královna Alžběta II. Byla nejdéle vládnoucí panovnicí v britských dějinách a nejdéle vládnoucí ženou vůbec, na trůnu strávila více než sedmdesát let. Dostála tak slibu, který dala v den 21. narozenin, že bude svému lidu sloužit až do konce života.
Pevnost Terezín je známá zejména jako ghetto, kde byly během 2. světové války soustředěny tři čtvrtiny židovského obyvatelstva naší země. Transporty Židů končily na nádraží v Bohušovicích nad Ohří, poté následoval tříkilometrový pochod do Terezína, který byl pro řadu již tak vyčerpaných lidí konečný. Proto začalo projektování železniční vlečky, která by tuto trasu nahradila. Na její stavbě se podíleli samotní vězni a byla dokončena v roce 1943.
Indie byla vždy zemí protikladů, potkávají se tu různá náboženství i kultury. Jednotu všech těchto lidí hlásá víra Bahá’í. Prohlédneme si místní modlitebnu této víry, která vítá návštěvníky všech náboženských směrů k vyjádření lásky mezi Bohem a člověkem.
V reportáži uvidíme práci na projektu Praga-Haiti. Jedním z jeho hlavních cílů je zpřístupnění vodních zdrojů (vrtání studen) a kvalitnější lékařská péče a vzdělání pro místní, extrémně chudé, ale přesto vytrvalé a houževnaté obyvatele. Reportáž je doplněna jak o pohledy českých dobrovolníků na současnou situaci na Haiti, tak o životní příběhy obyvatel Haiti. Také navštívíme místní školu a seznámíme se s dětmi zapojenými do programu adopce na dálku a jejich sny a přáními. Co je největším problémem místních?
Na východě Moldavska se nachází oblast zvaná Podněstří. Území na levém břehu Dněstru obývají Moldavané, Rusové i Ukrajinci. Obyvatelé oblasti již na počátku 90. let vyhlásili autonomii, Podněsterskou lidovou republiku. Moldavská vláda nezávislost Podněstří odmítla, stejně jako členské státy OSN. Tento „zamrzlý“ konflikt v roce 2022 opět ožil. V souvislosti s válkou na Ukrajině totiž vyvstala obava, zda Rusko nebude o Podněstří usilovat. Tyto obavy přiživily i útoky v oblasti, po nichž Moskva začala hovořit o ochraně rusky mluvícího obyvatelstva v Podněstří. Reportáž přináší mimo jiné pohled místních obyvatel.
V roce 2016 uplynulo sto let od začátku provozu Transsibiřské magistrály. Pořad představuje tuto nejdelší železniční trať světa. Jaké jsou její parametry a historie? Jaká je současná podoba cestování na ní?
Hlavním turistickým cílem Jordánska je bezesporu skalní město Petra, které je označováno za jeden z novodobých divů světa. Město je zmiňováno i v Bibli, je zde pojmenováno jako Selá, bylo sídlem nabatejského království a všechny zdejší stavby byly vytesány do pískovce. Význam Petry se postupně zmenšil a po ničivém zemětřesení v 6. století ji opustili poslední obyvatelé. Dnes se tu můžete potkat s kočovnými beduíny. Jak tito lidé z pouště žijí, zjistíme z videa.
V ulicích moderní megalopole Šanghaj se dozvíme o současné podobě Číny z hlediska politické situace i ekonomiky, která ovlivňuje celý svět. Poté se vydáme na venkov za připomenutím tradičních čínských hodnot, které byly uznávány před nástupem komunismu.
Když geografové poprvé v 19. století změřili nejvyšší horu světa, byla podle nich 8840 m vysoká. Od té doby už byl Mount Everest přeměřován několikrát. Vždy se výška trochu lišila, a to i v závislosti na tom, jestli se započítávala sněhová čepice na vrcholu hory. Měření z roku 2020 uvádí, že nadmořská výška nejvyšší hory světa je 8848,86 m. Jak se vlastně hory měří? Jak se počítá jejich výška? Na tyto otázky odpoví odborník ze stavební fakulty brněnského VUT profesor Viliam Vatrt.
12 699
703
4 235
1 151
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.