05:10
Úryvek z pořadu Zeměpis světa (2008) představuje základní geografické údaje o Austrálii, jediné zemi na světě, která zaujímá celý kontinent. Dozvíme se, čím se tento světadíl liší od Evropy, s níž má podobnou rozlohu, ale zcela odlišné a často extrémní přírodní podmínky. Video přibližuje také historii objevování Austrálie evropskými mořeplavci.
Podnebí, geologické i hydrologické podmínky v Austrálii podmiňují specifické přizpůsobení fauny, flóry i obyvatel. Asi tři čtvrtiny Austrálie zabírají pouště a polopouště. Kde se v Austrálii vyskytuje voda? Jaké je zde rozložení biomů? Jaké jsou socio-ekonomické podmínky v Austrálii?
Dnes žije v těsném okolí velkoměst na pobřeží 90 % obyvatel země a vyprahlé vnitrozemí Austrálie stále zůstává téměř liduprázdné. Jaké jsou zákonitosti z hlediska rozložení australského obyvatelstva?
Stručná historie osídlování australského kontinentu od příchodu původních obyvatel kontinentu, Austrálců (Aboriginců), po moderní dějiny Austrálie počínající zakotvením prvních evropských kolonizátorů.
V reportáži pořadu Objektiv (2020) se vypravíme do jednoho z nejstarších pralesů na světě – do australského Daintree, jehož stáří se odhaduje až na 135 milionů let. Navštívíme místa, kde prales sahá až k okraji moře, takže se na pobřeží střídají písečné pláže s mangrovovými porosty. Následně nás čeká plavba po řece Daintree, při níž se setkáme s mořskými krokodýly, kteří patří k nejnebezpečnějším tvorům Austrálie.
Sydney je nejrozlehlejší a nejlidnatější město Austrálie a zároveň hlavní město Nového Jižního Walesu. V reportáži z pořadu Postřehy odjinud (2015) se s Vladimírem Krocem podíváme na nejznámější ikony tohoto města, včetně mostu Harbour Bridge a slavné budovy Opery.
V úryvku z pořadu Austrálie z ptačí perspektivy (2019) se vypravíme k ojedinělým vápencovým jehlovitým skalám zvaným Pinnacles (neboli pinákly), které patří mezi hlavní turistické atrakce jihozápadní Austrálie.
V úryvku z pořadu Austrálie z ptačí perspektivy (2019) se vypravíme k západoaustralskému jezeru Hutt Lagoon, známému svou růžovou barvou. Proč myslíte, že má toto neobvyklé zbarvení?
Letos uplyne 20 let od nejničivějších novodobých povodní. Zkušenost z nich se promítla i do architektury, hlavně u staveb, které vznikly po roce 2002 v záplavových oblastech. Řada projektů třeba v Praze už s rizikem zvedající se hladiny počítá a má svá vlastní opatření.
S Jiřím Bartoškou a Miroslavem Donutilem na cestě po největším jihokorejském přístavu k ocelovým velikánům moří, na ochutnávku syrových ryb, do nekonečných pater prosklených mrakodrapů i za papírovými střevíčky pro štěstí. Vydejte se s námi do země, která skýtá tisíce možností.
S Cyklodálkami (2024) se vydáme do Českého lesa. Zastavíme se na místě, kde stála náves dávno zaniklé osady Bystřice (také známé jako Fichtenbach či Fuchsova Huť). Dozvíme se, jak to tu vypadalo v dobách největšího rozmachu sklářského průmyslu, v němž pracovala většina zdejších obyvatel.
Hrobka Slavín je součástí Vyšehradského hřbitova. Je to místo posledního odpočinku nejvýznamnějších Čechů. Záměrně zde ale nejsou politici. To aby hrobka odolala změnám režimu. S myšlenkou jejího vzniku přišel vlastenecký spolek Svatobor v 60. letech 19. století.
14 023
797
4 766
1 359
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.