01:30
Velikonoce jsou pohyblivý svátek plný symbolů. Stále se během nich dodržují některé zvyky a tradice, k těm nejrozšířenějším patří pomlázka, barvení vajíček a pečení velikonočního pečiva, jako je beránek, mazanec nebo jidáše.
Neexistuje důležitější okamžik v moderních českých, respektive československých dějinách, než je sametová revoluce. Někdy se nazývá také něžná revoluce a stěžejním dnem byl 17. listopad 1989, kdy se na Albertově sešli demonstrující studenti pražských vysokých škol. Sled událostí nakonec vedl k pádu komunistického režimu a nastolení demokracie. Připomeňme si nad fotografiemi Jana Šibíka onu dobu i neuvěřitelnou atmosféru, která už se asi nikdy nebude opakovat.
K nejznámějším vánočním tradicím patří zdobení stromku, rozdávání dárků nebo třeba pečení vánočky. V dřívějších dobách však lidé dodržovali mnohem více zvyků a obřadů.
Pořad na téma masopust neboli fašank. Je to třídenní svátek, po němž následuje čtyřicetidenní půst. Naši předkové si vydatnou hostinou a rozverným průvodem zpříjemňovali dlouhé zimní období.
Státní svátek Den české státnosti je zároveň svátkem sv. Václava. V tento den se připomíná zavraždění knížete Václava, patrona české země.
Tříkrálové tradice se staly počátkem dvacátého století námětem humorných ilustrací a karikatur. Autorem jedné z nich byl i Josef Lada, který kromě ní zanechal i několik pro něj typických obrázků zachycujících obchůzky tří králů.
Zámek Štěkeň vystavěný v 17. století spojuje s rodem Stránských ze Stránky stálá citová vazba. Původními majiteli byl prodán řádu anglických panen, jejichž představená byla Marie Stránská, teta Jiřího Stránského, českého spisovatele a politického vězně. Zámek byl za totality zkonfiskován, v současné době však už opět patří řádu.
Zvyk pálení čarodějnic, tedy pálení ohňů v předvečer 1. máje, patří k tradicím, které se v masovém měřítku dodržují dodnes. Pořad o tom, jak se tato tradice vyvíjela, co vše lidé čarodějnicím přisuzovali a co na ochranu proti nim podnikali.
Když fotografa Jindřicha Štreita oslovili, aby nafotil cyklus o lidech bez domova, zpočátku se bránil. Sociální fotografie sice umožňuje upozornit na společenské problémy, ale toto konkrétní téma přišlo fotografovi laciné a už mnohokrát zpracované. Nakonec mu však zcela podlehl a mnohé ze světa lidí na ulici pochopil.
Obří sportovní akce známé jako spartakiády neměly svým rozsahem na světě obdoby. První celostátní spartakiáda se konala v červnu 1955 v Praze na strahovském stadionu. Masové vystoupení bylo režimním politickým rituálem, který svým provedením navazoval na dřívější sokolské slety. Poslední, XI. všesokolský slet se konal v létě 1948. Stejně jako sokolské slety, vyjadřovaly i spartakiády podřízení jednotlivce kolektivu. Jednotný pohyb cvičenců ukazoval národ jako jediné tělo s jedinou vůlí a s jediným cílem. Spartakiádní sestavy znázorňovaly společnost jako dokonale fungující stroj.
12 686
702
4 214
1 151
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.