04:51
Velikonoce jsou pohyblivý svátek plný symbolů. Stále se během nich dodržují některé zvyky a tradice, k těm nejrozšířenějším patří pomlázka, barvení vajíček a pečení velikonočního pečiva, jako je beránek, mazanec nebo jidáše.
K nejznámějším vánočním tradicím patří zdobení stromku, rozdávání dárků nebo třeba pečení vánočky. V dřívějších dobách však lidé dodržovali mnohem více zvyků a obřadů.
Pořad na téma masopust neboli fašank. Je to třídenní svátek, po němž následuje čtyřicetidenní půst. Naši předkové si vydatnou hostinou a rozverným průvodem zpříjemňovali dlouhé zimní období.
Ačkoliv si dnes již nedokážeme představit Vánoce bez nazdobeného vánočního stromku, jedná se o poměrně novodobý zvyk. Kde se na vánočním stromečku vzaly skleněné ozdoby a jaká je jejich tradice? Jak se takové dekorace ve sklárně vyrábějí?
Chcete si pro koledníky připravit originálně nabarvená vajíčka? Šikulové vám poradí, jak využít cibuli, řepu, zelí a ocet při barvení velikonočních vajíček. O starou punčochu požádejte maminku.
Chcete jít do masopustního průvodu, ale nemáte masku? Masopustní škrabošku si můžete se Šikuly snadno vytvořit z plata od vajíček a ještě se u toho dozvíte zajímavé informace. Nevěříte? Tak koukejte! Stačí vám k tomu plato od vajíček, klobouková guma, šídlo, nůžky, štětec, akrylové barvy a korálky.
Techniku drhání znaly a běžně používaly už naše praprababičky. My už ale dnes většinou ani nevíme, co to je. Nyní máme možnost se s ní seznámit při výrobě lapačů snů nebo vánočních ozdob na stromeček. Inspirujte se v tomto díle pořadu Polopatě.
Říká se, že poslední dubnová noc má magickou sílu a na mnoha místech probíhá pálení čarodějnic. Kde se tato tradice vzala? Vyrobíme si společně s Šikuly čarodějnici a bude na vás, jestli ji hodíte o filipojakubské noci do ohně. Potřebovat budeme: metličku, kusy barevných látek, tavnou pistoli, větvičky, nůžky, knoflíky, peříčka, barvy, pastelky, fix, vatová vajíčka, chlupatou vlnu, tvrdý bílý papír a lepidlo na papír. Ať vám to jde od ruky!
Zámek v Průhonicích u Prahy je známý především díky svému unikátnímu parku. Průhonický park je národní kulturní památkou a byl zapsán i na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
Sára se rozhodla, že uspořádá u nich v obci pro svůj raperský hudební objev zvaný Mrtvý brouk koncert a stane se tak pořadatelkou. Vzala si velké sousto, ale pečlivě se připravuje. Rodina ji v akci podporuje a fandí jí. Jen brácha Vojta jí nevěří, dokonce se se Sárou vsadí. Na zasedání obecního zastupitelstva je pořádání koncertu odsouhlaseno a obec si bere akci na starost. Objevuje se však petice. Kdo tedy sázku vyhraje? Sára nebo Vojta? A kdo je tajemný Mrtvý brouk?
První památkový zákon u nás vznikl v 50. letech 20. století. Už od středověku vznikaly různé seznamy památek, které by neměly být zničeny, ale zachovány pro budoucí generace. U nás vyvolala velkou diskuzi asanace pražského židovského města na konci 19. století. Oficiálně se památky začaly chránit až v 50. letech, kdy je komunistický režim překvapivě nezboural. Excesem ovšem bylo zbourání středověkého města Most kvůli těžbě hnědého uhlí. I dnes se vedou spory o budoucnosti a ochraně památek zejména ze 60. a 70. let 20. století.
Státní zámek Valtice byl do roku 1945 sídlem rodu Lichtenštejnů. Po druhé světové válce byl sice zdevastován, ale dnes patří opět k perlám barokní architektury. Za pozornost stojí zvláště zámecká kaple a také divadlo, které bylo obnoveno a je replikou původního barokního divadla.
14 134
861
4 799
1 148
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.