04:51
Velikonoce jsou pohyblivý svátek plný symbolů. Stále se během nich dodržují některé zvyky a tradice, k těm nejrozšířenějším patří pomlázka, barvení vajíček a pečení velikonočního pečiva, jako je beránek, mazanec nebo jidáše.
K nejznámějším vánočním tradicím patří zdobení stromku, rozdávání dárků nebo třeba pečení vánočky. V dřívějších dobách však lidé dodržovali mnohem více zvyků a obřadů.
Neexistuje důležitější okamžik v moderních českých, respektive československých dějinách, než je sametová revoluce. Někdy se nazývá také něžná revoluce a stěžejním dnem byl 17. listopad 1989, kdy se na Albertově sešli demonstrující studenti pražských vysokých škol. Sled událostí nakonec vedl k pádu komunistického režimu a nastolení demokracie. Připomeňme si nad fotografiemi Jana Šibíka onu dobu i neuvěřitelnou atmosféru, která už se asi nikdy nebude opakovat.
Ačkoliv si dnes již nedokážeme představit Vánoce bez nazdobeného vánočního stromku, jedná se o poměrně novodobý zvyk. Kde se na vánočním stromečku vzaly skleněné ozdoby a jaká je jejich tradice? Jak se takové dekorace ve sklárně vyrábějí?
Konec dubna je spojován s pálením čarodějnic. Pokud si vzpomeneme na čarodějnice z pohádek, jistě si vybavíme i jejich kočičí kamarády. A protože kočka a čarodějnice neodmyslitelně patří k sobě, vyrobíme si se Šikuly kočičí čarodějnický klobouk. Potřebovat budeme: černý karton A3, barevné papíry, kousek provázku, pastelky, voskovky, lepidlo, nůžky, fix, kancelářskou sešívačku a tavnou pistoli.
Dýně, jedna z nejstarších kulturních plodin na světě. Ve videu se dozvíme o jejím původu. Představte si, že se našla semena dýní, která jsou stará až sedm tisíc let. Odkud a kdy k nám byla tato lahůdka přivezena? Byla její domovinou Indie nebo Amerika?
Dýně je jednou z nejstarších kulturních plodin na světě. Ve videu se dozvíme o jejím původu, využití v kuchyni, představíme si její druhy a seznámíme se svátkem, ke kterému dýně bezpochyby patří. Mezi dýněmi najdeme mnoho druhů, některé slouží jen na okrasu a jiné jsou zase vynikající k snědku. Ochutnali jste někdy špagetovou dýni? Víte, kdo je Jack-o´-lantern a jak uvařit lahodnou dýňovou polévku? Draci v hrnci vám na všechny tyhle otázky odpoví!
V roce 1964 zorganizovala Státní bezpečnost jednu ze svých největších a nejznámějších akcí. Šlo o operaci s krycím názvem „Neptun“. Její podstatou byla mystifikace veřejnosti, která se ukázala být velmi účinnou, a to i v zahraničí. O co šlo? Na dně Černého jezera byly zdánlivě nalezeny bedny s tajnými nacistickými dokumenty. Zdálo by se, že téměř 20 let po válce už nemůže být taková událost zajímavá, jenže komunistický režim nedělal nic bez důvodu.
Pořad o hilsneriádě ukazuje rozhovor soudního rady Reichla se závodčím Klenovcem o Hilsnerovi. Zvítězí pověry, nebo spravedlnost?
Snad žádný svátek nebo obřad se neobejde bez světla svíček. Výjimkou nejsou ani Hromnice, podle nichž se svíčky dokonce i pojmenovaly. Pořad ukazuje, jak se svíčky vyrábějí a jak dlouhá je jejich historie.
Sára se rozhodla, že uspořádá u nich v obci pro svůj raperský hudební objev zvaný Mrtvý brouk koncert a stane se tak pořadatelkou. Vzala si velké sousto, ale pečlivě se připravuje. Rodina ji v akci podporuje a fandí jí. Jen brácha Vojta jí nevěří, dokonce se se Sárou vsadí. Na zasedání obecního zastupitelstva je pořádání koncertu odsouhlaseno a obec si bere akci na starost. Objevuje se však petice. Kdo tedy sázku vyhraje? Sára nebo Vojta? A kdo je tajemný Mrtvý brouk?
13 279
747
4 555
1 244
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.