04:51
K nejznámějším vánočním tradicím patří zdobení stromku, rozdávání dárků nebo třeba pečení vánočky. V dřívějších dobách však lidé dodržovali mnohem více zvyků a obřadů.
Neexistuje důležitější okamžik v moderních českých, respektive československých dějinách, než je sametová revoluce. Někdy se nazývá také něžná revoluce a stěžejním dnem byl 17. listopad 1989, kdy se na Albertově sešli demonstrující studenti pražských vysokých škol. Sled událostí nakonec vedl k pádu komunistického režimu a nastolení demokracie. Připomeňme si nad fotografiemi Jana Šibíka onu dobu i neuvěřitelnou atmosféru, která už se asi nikdy nebude opakovat.
Velikonoce jsou pohyblivý svátek plný symbolů. Stále se během nich dodržují některé zvyky a tradice, k těm nejrozšířenějším patří pomlázka, barvení vajíček a pečení velikonočního pečiva, jako je beránek, mazanec nebo jidáše.
Ačkoliv si dnes již nedokážeme představit Vánoce bez nazdobeného vánočního stromku, jedná se o poměrně novodobý zvyk. Kde se na vánočním stromečku vzaly skleněné ozdoby a jaká je jejich tradice? Jak se takové dekorace ve sklárně vyrábějí?
Poslední dubnová noc je plná magie. Na mnoha místech pálíme čarodějnice, lidé tančí kolem ohně, zpívají, opékají si špekáčky a někteří se dokonce za čarodějnice převlékají. Vyrobme si společně ke kostýmu čarodějnice strašlivého pavouka z balónků.
Výroba stínidla pro dlouhé podzimní večery je skvělou volbou. Stačí jen dostatečně vydlabat dýni, vyřezat na ni obličej nebo jiné ornamenty a doprostřed umístit svíčku! Pusťme se s Šikuly do tvoření. Potřebovat budeme jen dýni, nůž, lžíci, svíčky, fix a misku.
Chcete si pro koledníky připravit originálně nabarvená vajíčka? Šikulové vám poradí, jak využít cibuli, řepu, zelí a ocet při barvení velikonočních vajíček. O starou punčochu požádejte maminku.
Říká se, že poslední dubnová noc má magickou sílu a na mnoha místech probíhá pálení čarodějnic. Kde se tato tradice vzala? Vyrobíme si společně s Šikuly čarodějnici a bude na vás, jestli ji hodíte o filipojakubské noci do ohně. Potřebovat budeme: metličku, kusy barevných látek, tavnou pistoli, větvičky, nůžky, knoflíky, peříčka, barvy, pastelky, fix, vatová vajíčka, chlupatou vlnu, tvrdý bílý papír a lepidlo na papír. Ať vám to jde od ruky!
Barokní zámek Dírná se nachází východně od Soběslavi a má zajímavou polohu na umělé skále u rybníka. Za totality sloužil jako dětský pionýrský tábor, po revoluci byl navrácen rodu Wratislavů z Mitrovic.
V 18. století žila naprostá většina lidí na venkově, přičemž pokud se chtěli poddaní stěhovat, potřebovali tzv. zhostní list. Převaha venkovských obyvatel nad městy trvala v českých zemích až do 20. století. Jak konkrétně vypadala venkovská obydlí a jaké byly jejich nedílné součásti, to můžeme dobře vidět na dochovaných staveních ve skanzenu. Dvě taková s průvodcem navštívíme.
Svátek sv. Martina byl příležitostí pro hodování a setkávání s přáteli. Na posvícení nesměly chybět svatomartinské rohlíčky neboli podkovy. K nim se vážou i dvě pověsti, stejně jako ke sv. Martinovi několik pranostik.
Kulatá výročí 28. října se často slavila ve stínu velkých historických událostí. Archivní snímek připomíná projev Klementa Gottwalda při výročí v roce 1948, tedy po únorovém komunistickém převratu. Významný byl i rok 1988, kdy už ve společnosti docházelo ke změnám směřujícím ke svobodě. Režim zřejmě kvůli obavám z možných demonstrací v den výročí vzniku samostatného Československa vrátil tento státní svátek v původním významu do kalendáře. Oficiální oslavy však uspořádal už 27. října a den na to opravdu k demonstraci došlo.
13 194
740
4 504
1 239
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.