03:37
Týden, který předchází Velikonocům, se nazývá pašijový nebo také tichý. Křesťané si během něj připomínají události posledního týdne života Ježíše Krista. Prvním důležitým dnem tohoto týdne je Škaredá středa.
Smrtná neděle je spojena s vynášením smrti, obyčejem známým už z předkřesťanské doby. Smrtka nebo také Morana zpodobňuje zimu, kterou je třeba utopit. Místo zimy nastupuje jaro symbolizované tzv. lítem, s kterým chodívaly dívky koledovat po vesnici.
O Velkém pátku před Velikonoci si věřící připomínají ukřižování Ježíše Krista, proto je pro ně tento den dnem smutku a modliteb. Zvony jsou ztichlé a bohoslužby mají specifický průběh. Pro křesťany znamená Velký pátek i přísný půst.
Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem. Mše sloužená na Boží hod velikonoční se od ostatních mší odlišuje některými zvyky, například se zpívají velikonoční žalmy, hoří svíce zvaná paškál a dříve si lidé nechávali i posvětit jídlo.
Květná neděle je šestou postní nedělí. Křesťanům otevírá svatý neboli pašijový týden, po němž následují Velikonoce. K tradicím této neděle patří například svěcení vrbových proutků s kočičkami.
Černá neděle je první postní nedělí. Pořad vysvětluje, kde se vzalo její pojmenování a co vlastně znamená půst. Ukazuje i zvyk schovávat dětem venku postní preclíky, což připomíná tradičního velikonočního zajíčka z anglosaských zemí.
Zámek Opočno byl původně gotickým hradem. V 16. století byl však přestavěn na zámek v renesančním stylu a po požáru o sto let později prošel další přestavbou ve vrcholně barokním stylu.
Hromnice jsou svátek, který připadá na 2. února. Byl spojen s mnoha pověrami a pranostikami, nejrozšířenější byly posvěcené svíčky hromničky, které měly mít ochrannou funkci.
Zvyk pálení čarodějnic, tedy pálení ohňů v předvečer 1. máje, patří k tradicím, které se v masovém měřítku dodržují dodnes. Pořad o tom, jak se tato tradice vyvíjela, co vše lidé čarodějnicím přisuzovali a co na ochranu proti nim podnikali.
První vinice byla v Praze založena už v 11. století. Písemné prameny dokládající pěstování vinné révy pak pocházejí z dob panování Karla IV., který vydal edikt o zakládání pražských vinic. Vinice v průběhu času vznikaly a zanikaly s ohledem na dějinné okolnosti. Dnes už se Praze sice nepřezdívá „město vína“, ale vinice v ní stále nalezneme.
12 282
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.