03:52
Odkud pochází různé velikonoční zvyky? Jak se slaví Velikonoce v jiných zemích? Podíváme se blíže na původ velikonočních tradic a společně se školáky v Tišicích se naučíme zdobit vajíčka voskem nebo péct typické velikonoční pečivo.
Týden, který předchází Velikonocům, se nazývá pašijový nebo také tichý. Křesťané si během něj připomínají události posledního týdne života Ježíše Krista. Prvním důležitým dnem tohoto týdne je Škaredá středa.
Smrtná neděle je spojena s vynášením smrti, obyčejem známým už z předkřesťanské doby. Smrtka nebo také Morana zpodobňuje zimu, kterou je třeba utopit. Místo zimy nastupuje jaro symbolizované tzv. lítem, s kterým chodívaly dívky koledovat po vesnici.
O Velkém pátku před Velikonoci si věřící připomínají ukřižování Ježíše Krista, proto je pro ně tento den dnem smutku a modliteb. Zvony jsou ztichlé a bohoslužby mají specifický průběh. Pro křesťany znamená Velký pátek i přísný půst.
Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem. Mše sloužená na Boží hod velikonoční se od ostatních mší odlišuje některými zvyky, například se zpívají velikonoční žalmy, hoří svíce zvaná paškál a dříve si lidé nechávali i posvětit jídlo.
Květná neděle je šestou postní nedělí. Křesťanům otevírá svatý neboli pašijový týden, po němž následují Velikonoce. K tradicím této neděle patří například svěcení vrbových proutků s kočičkami.
Velikonoční pondělí je neodmyslitelně spojeno s pomlázkou. Tato tradice existuje už velmi dlouho a stejně jako jiné dávné tradice se časem měnila. Dříve bylo například zvykem vymrskat nejen dívky, nýbrž celou domácnost.
Černá neděle je první postní nedělí. Pořad vysvětluje, kde se vzalo její pojmenování a co vlastně znamená půst. Ukazuje i zvyk schovávat dětem venku postní preclíky, což připomíná tradičního velikonočního zajíčka z anglosaských zemí.
Zámek v Mnichově Hradišti byl přes 350 let hlavním sídlem nejstaršího dochovaného slovanského rodu – Valdštejnů. Patřil jim od roku 1621, kdy majetek Václava Budovce z Budova přešel do rukou nejznámějšího představitele rodu Valdštejnů – Albrechtovi z Valdštejna. Zámek rodu patřil až do roku 1946, kdy byl zestátněn a téměř všichni Valdštejnové emigrovali.
Řecká menšina se v České republice objevuje v poválečném období. V Řecku probíhala občanská válka a zemi sužovaly boje, hlad a chudoba. Nejprve byly v roce 1948 zorganizovány odjezdy řeckých dětí z vlasti do několika lidově demokratických republik, po skončení občanské války pak přibyli emigranti i z řad dospělých. Něco více o historickém pozadí a o přijetí dětí v Československu se dozvíme v následujícím videu.
11 728
628
3 557
1 051
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.