03:46
Velikonoce jsou pohyblivý svátek plný symbolů. Stále se během nich dodržují některé zvyky a tradice, k těm nejrozšířenějším patří pomlázka, barvení vajíček a pečení velikonočního pečiva, jako je beránek, mazanec nebo jidáše.
Velikonoční pondělí je neodmyslitelně spojeno s pomlázkou. Tato tradice existuje už velmi dlouho a stejně jako jiné dávné tradice se časem měnila. Dříve bylo například zvykem vymrskat nejen dívky, nýbrž celou domácnost.
Odkud pochází různé velikonoční zvyky? Jak se slaví Velikonoce v jiných zemích? Podíváme se blíže na původ velikonočních tradic a společně se školáky v Tišicích se naučíme zdobit vajíčka voskem nebo péct typické velikonoční pečivo.
Smrtná neděle je spojena s vynášením smrti, obyčejem známým už z předkřesťanské doby. Smrtka nebo také Morana zpodobňuje zimu, kterou je třeba utopit. Místo zimy nastupuje jaro symbolizované tzv. lítem, s kterým chodívaly dívky koledovat po vesnici.
Proč se na Velikonoce chodí na koledu s pomlázkou? Co má takové mrskání dívkám přinést? Proč se za něj odměňují pentlemi a vajíčky? A jak takovou pomlázku uplést? Pojďme se společně s Mildou naučit, jak se plete tradiční pomlázka z osmi proutků. Jak mají takové proutky vypadat? Dozvíme se také, co symbolizují jednotlivé barvy stužek na pomlázce.
Po šesti postních nedělích následuje velikonoční neděle, která je ve znamení veselí a hodování. K typickým velikonočním pokrmům patří mazanec, beránek a sekanice neboli hlavička, všechna jídla mají svůj symbolický význam.
Bílá sobota je nejdůležitějším dnem Velikonoc, kdy si křesťané připomínají vzkříšení Ježíše Krista. Koledníci naposledy procházejí po vsi s řehtačkami, přes den se neslaví mše svatá ani další svátosti a hlavní církevní obřad se koná až po setmění.
O Velkém pátku před Velikonoci si věřící připomínají ukřižování Ježíše Krista, proto je pro ně tento den dnem smutku a modliteb. Zvony jsou ztichlé a bohoslužby mají specifický průběh. Pro křesťany znamená Velký pátek i přísný půst.
V pohanských dobách bylo období adventu spojeno s řadou magických obyčejů. Pasáž ukazuje, že naši předkové oslavovali zimní slunovrat a prováděli rituály související s přírodou a s vírou v její opětovné vzkříšení.
Umělec, dokumentarista a koordinátor iniciativy HateFree Culture Lukáš Houdek se ve svých projektech zabývá problémy menšin a tématy, jako je násilí, nenávist, identita a bezpráví ve společnosti. V jednom ze svých projektů poukazuje na problematiku Romů, které na svých fotografiích oblékl do krojů z míst, odkud pocházejí. Narazil přitom na předsudky a stereotypy.
11 731
630
3 577
1 051
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.