03:46
Velikonoce jsou pohyblivý svátek plný symbolů. Stále se během nich dodržují některé zvyky a tradice, k těm nejrozšířenějším patří pomlázka, barvení vajíček a pečení velikonočního pečiva, jako je beránek, mazanec nebo jidáše.
Jak se ztratily pomlázky? Děti se seznámí s tradicí Velikonoc a uvidí, jak tento jarní svátek probíhal v minulosti na vesnici. A to včetně velikonočního úklidu, malování vajíček i hodování. Rodina řezbáře Tomše nám skrze příběhy odehrávající se v průběhu kalendářního roku ukáže, jak naši předkové žili na vsi skromné, ale veselé životy v souladu s přírodou. Video inspirované lidovými zvyky a písněmi navazuje na poetiku klasických Trnkových filmů.
Velikonoční pondělí je neodmyslitelně spojeno s pomlázkou. Tato tradice existuje už velmi dlouho a stejně jako jiné dávné tradice se časem měnila. Dříve bylo například zvykem vymrskat nejen dívky, nýbrž celou domácnost.
Po šesti postních nedělích následuje velikonoční neděle, která je ve znamení veselí a hodování. K typickým velikonočním pokrmům patří mazanec, beránek a sekanice neboli hlavička, všechna jídla mají svůj symbolický význam.
Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva (UNESCO) má pomoci k jeho zachování. Podmínkou pro zápis do tohoto mezinárodního seznamu je předchozí zápis do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR, zřízeného Ministerstvem kultury. K počátku roku 2020 čítal tento seznam 28 položek. Patří k nim i východočeské loutkářství a dále české loutkářství, lidové interpretační umění. Loutkářství je zapsáno také na seznamu UNESCO. V čem je toto umění v naší republice tak výjimečné?
Svatomartinský den byl velmi oblíbeným svátkem už pro naše předky. Pekla se husa a martinské rohlíčky, děti se těšily na první sníh, čeledi ten den končila sjednaná služba a ve vinařských oblastech se těšili na ochutnávání nového vína. Neměli bychom však zapomenout, kdo byl světec svatý Martin. A proč byl tak úspěšný a přitahoval svým životem jiné?
Zámky Dobřenice, Uhrov, Neděliště a hrad a zámek v Potštejně. Všechny tyto stavby v minulosti patřily rodu Dobrzenských a spojuje je i přes architektonické odlišnosti velmi podobný osud. Buď o ně rod přišel, nebo je prodal, pak stavby pustly a za totalitního režimu sloužily jiným než původním účelům (byty, kanceláře, výzkumný ústav apod.). V současné době ale stavbám v soukromých rukách svitla naděje na záchranu.
28. říjen je státním svátkem, kterým se připomíná vznik Československa. A to přesto, že 28. října 1918 nebyla ještě vyhlášena československá republika, ale jen československá samostatnost. Každá přelomová historická událost probíhající v čase však potřebuje jeden den jako symbol. Jak byl svátek oslavován za první republiky? Spontánně a důstojně, s vojenskými přehlídkami a pietními akty. Jako významný den byl hodnocen napříč celým politickým spektrem a také na Slovensku, i když pro Slováky byl důležitější 30. říjen, kdy byla přijata Martinská deklarace.
13 576
759
4 615
1 321
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.