portály České televize
menu

Často hledáte:

digitální gramotnost povinná četba k maturitě média maturita aktivní naslouchání

Zadávejte, prosím, hledané výrazy s diakritikou.

Čech zachraňuje zoborožce

Negros, jeden z ostrovů Filipín, je známý produkcí cukrové třtiny, a také tím, že z jeho původně rozsáhlých a unikátních lesů už zbývá jen pár izolovaných kousků. Jejich vzácní zvířecí obyvatelé přežívají v podstatě už jen v klecích a výbězích. Jejich odchov se v místním podnebí daří celkem dobře, jenže, co s nimi? Český přírodovědec a chovatel Pavel Hospodářský přesvědčil místní velkopodnikatele a patrioty, že by bylo skvělé, kdyby je bylo znovu kam vypustit.

Z pořadu:

Češi zachraňují Přehrát celý pořad

Témata:

Krajinná ekologie Ochrana přírody a životního prostředí Biologie živočichů Ekologie

Vhodné pro stupeň:

2. stupeň ZŠ Střední škola

Vhodné pro předmět:

Ekologie Biologie Přírodopis

Klíčová slova:

Asie ochrana přírody endemit biosféra deforestace dobrovolnictví tropy extinkce ohrožené druhy Filipíny cukrová třtina

Materiály ke stažení

2 pracovní listy

Pracovní list - Češi zachraňují zoborožce na Filipínách

Tento pracovní list je určen žákům 2. stupně základní školy a žákům střední školy. Cílem pracovního listu je ověřit znalosti z videa Češi zachraňují zoborožce na Filipínách.
2. stupeň ZŠ
Střední škola
Biologie
Ekologie

Klíč - Češi zachraňují zoborožce na Filipínách

Tento klíč k pracovnímu listu je určen žákům 2. stupně základní školy a žákům střední školy. Cílem tohoto listu je ověřit správné odpovědi z pracovního listu Češi zachraňují zoborožce na Filipínách.
2. stupeň ZŠ
Střední škola
Biologie
Ekologie

Mohlo by vás také zajímat

Ekologie

Další videa
Halančíci: Ryby periodických tůní
05:02

Halančíci: Ryby periodických tůní

Halančíci jsou ryby obývající periodické tůně, tedy území, která pravidelně vysychají. Kvůli krátké době, kdy mají možnost růst a rozmnožovat se, si vyvinuli nejrůznější způsoby přizpůsobení (adaptace) k tomuto extrémnímu způsobu života. Zdá se navíc, že by jejich výzkum mohl napomoci pochopení principu stárnutí.
Včelaři v Praze
04:53

Včelaři v Praze

Zájem o včelaření v hlavním městě Praze v posledních letech stoupá. Také míst, kde jsou rozmístěny úly se včelstvy, přibývá, najdeme je například v Michelském lese, ale i na střeše Nové radnice Magistrátu hl. m. Prahy. Navzdory rozšířenému přesvědčení je pro včely medonosné Praha vhodná, protože je tu v parcích velká druhová skladba a zelené plochy se zde neošetřují tolik herbicidy a pesticidy. Včelařům ale nenahrává stále častěji se opakující sucho.

Léto: Rostliny a živočichové
07:07

Léto: Rostliny a živočichové

Zajímavosti z červencové přírody. V pasáži se představují vlaštovky jako běžní obyvatelé venkovských sídel, dále plovatky bahenní a dravec moták pochop vyskytující se převážně v okolí větších rybníků. Z rostlin je představena kyprej a žlutě kvetoucí vodní stulík. Součástí ukázky jsou i vzácné orchideje.
Ochrana vymírajících druhů
11:12

Ochrana vymírajících druhů

Jak probíhá odchov a ochrana orlosupa? Jak vypadá orlosupí pěstounská péče? Jak jsou na tom kočkovité šelmy a jak se ZOO Praha snaží bojovat o záchranu levharta mandžuského nebo pouštní antilopy? Co se přihodilo galapážským želvám a jak může vyhubení jednoho druhu ovlivnit celý ekosystém?

Ochrana přírody a životního prostředí

Další videa
Ptačí park Josefovské louky
02:00

Ptačí park Josefovské louky

Voda v krajině není přínosem jenom pro člověka, ale pro přírodu jako celek. Ve vyprahlém světě se život omezí jenom na nejsilnější druhy. Jakmile se ale podaří v krajině vodu udržet, přiláká to nespočet živých organismů. Stačí třeba jenom vrátit vodu loukám, tak jako na Josefovských loukách v nivě řeky Metuje. Tento projekt má umožnit návrat mokřadních ptáků a dalších vzácných živočichů na dříve zaplavované louky a současně je zpřístupnit lidem.
PL
Kokořínsko: Divoká krajina pod Bezdězem
14:01

Kokořínsko: Divoká krajina pod Bezdězem

Pro Kokořínsko jsou typické skalní pokličky a hluboké skalnaté doly. Ale také velké středověké rybníky a slatiny mezi nimi. Přestože, nebo možná právě proto, že vzhled skal měnil po staletí člověk, je Kokořínsko krásnou kulturní krajinou.
Cesta k energetické soběstačnosti
03:08

Cesta k energetické soběstačnosti

Česká obec Kněžice vyrábí teplo a elektřinu pomocí bioplynové stanice a kotelny na biomasu z místních zdrojů. Zatímco elektřinu dodává distributorovi, teplo putuje přímo obyvatelům obce. Obec se chce dále věnovat výrobě pohonných hmot pro zásobení vlastních dopravních prostředků. Bioplynová stanice využívá energii z celkem 27 komodit.
Voda mizí z krajiny
05:21

Voda mizí z krajiny

Od konce komunistické diktatury, jejíž hospodaření devastovalo českou krajinu, nás dělí několik desetiletí. Za tu dobu pozorujeme výrazné zlepšení kvality životního prostředí. Na druhou stranu díky klimatické změně, stavu půd a lesů, dozrávají nové environmentální problémy. Voda, jako stěžejní faktor krajiny, z ní mizí. Podařilo se sice zlepšit například čistotu povrchových vod, ale nerozumné hospodaření s vodou v krajině v kombinaci s klimatickou změnou může mít katastrofické důsledky.

Ekologie

Další videa
PL
Železné hory
09:20

Železné hory

Železné hory nejsou horami v pravém slova smyslu, ale v určitých ohledech si se skutečnými horami nezadají.
Vznik přehrady Nové Mlýny
04:47

Vznik přehrady Nové Mlýny

Když byla koncem 80. let napuštěna přehrada Nové Mlýny, skončila pod vodou nejen lidská obydlí, ale i nádherný komplex lužních lesů. Bylo to správné?

PL
Šumava: Poslední divočina v srdci Evropy
09:01

Šumava: Poslední divočina v srdci Evropy

Ukázka kulturní horské krajiny Šumavy a jejích podob z ptačí perspektivy. Dozvíme se, jak se zrodily šumavské ledovce či proč se největšímu středoevropskému rašeliništi říká Mrtvý luh.
Brdy: Pestré díky člověku
08:00

Brdy: Pestré díky člověku

Kousek za Prahou se rozpíná divočina, která vděčí za svou pestrou přírodu člověku. Poté, co kvůli vojenskému újezdu zmizely z brdské krajiny vesnice, si ji příroda vzala zpět. Navíc se v nejvyšších polohách Brd rozkládají unikátní biotopy, které vděčí za svou existenci někdejšímu vojenskému cvičišti. Druhovou pestrost obohacují například i tůňky, jež vznikají v prohlubních po explozích munice. Nebýt těchto lidských aktivit, rostl by tu pouze les. Horská druhotná vřesoviště jsou tak příkladem toho, jak může lidská činnost podpořit biodiverzitu a tím i zdraví krajiny.

ČT edu nejsou pouze videa

13 462

videí

755

námětů do
výuky

4 583

pracovních
listů

1 288

pořadů

68

edukativních
her

Každý měsíc
přibývají na ČT edu
desítky nových
materiálů pro
vaši výuku

Probíhá načítání