06:11
K nejznámějším vánočním tradicím patří zdobení stromku, rozdávání dárků nebo třeba pečení vánočky. V dřívějších dobách však lidé dodržovali mnohem více zvyků a obřadů.
Velikonoce jsou pohyblivý svátek plný symbolů. Stále se během nich dodržují některé zvyky a tradice, k těm nejrozšířenějším patří pomlázka, barvení vajíček a pečení velikonočního pečiva, jako je beránek, mazanec nebo jidáše.
Halloween je anglosaský magický lidový svátek, který se slaví většinou v anglicky mluvících zemích. Děti se oblékají do strašidelných kostýmů a chodí od domu k domu s tradičním pořekadlem a koledují o sladkosti. Tradičními znaky Halloweenu jsou vyřezané dýně se svíčkou uvnitř, dále čarodějky, duchové, černé kočky, košťata, oheň, příšery, kostlivci, sovy, výři atd. Typickými barvami jsou oranžová a černá.
Zvyk pálení čarodějnic, tedy pálení ohňů v předvečer 1. máje, patří k tradicím, které se v masovém měřítku dodržují dodnes. Pořad o tom, jak se tato tradice vyvíjela, co vše lidé čarodějnicím přisuzovali a co na ochranu proti nim podnikali.
K atmosféře Vánoc neodmyslitelně patří betlém, od prostých papírových podob betlémských postav přes nejrůznější ztvárnění dřevěných či modelovaných figurek až po živé znázornění události narození Ježíše Krista. Kdy a kde má tato naše tradice své kořeny? Vydejte se s námi po jejích stopách.
Televizní vysílání pomáhá mnohdy divákovi „správně pochopit“ různé skutečnosti, například jak je na tom český národ v kontextu historických událostí. Filmy často zobrazují Čechy jako oběti toho, co se děje kolem. A je jedno, zda se jedná o nacismus nebo komunismus. Nebo ne? I tomu se věnuje dokumentární seriál TeleRevize 2.0.
Pocity beznaděje, strachu, rachot obrněných vozů a pásů transportérů a výhružně vypadající němečtí vojáci v ulicích napověděli, že jsme okupováni Německou říší. Psal se 15. březen 1939. Zároveň byl vydán výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava, který měl legitimizovat totální podrobení českého národa Německé říši. „Němci jezdí vpravo, a tak všichni tak musí jezdit!“ Změna dopravního směru, která u nás během čtrnácti dní proběhla, mluví za vše.
Seznámíme se s osudem zámku v Litenčicích: od krátkého historického přehledu přes smutný osud zámku i rodiny Podstatských po roce 1948 až po navrácení majetku díky restitucím. Zámek byl sice v katastrofálním stavu, ale rodové pouto a závazky jsou silné, proto se současní majitelé rozhodli dát své sídlo do pořádku. Srovnávací záběry hovoří za vše.
14 009
797
4 765
1 359
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.