01:55
Pojďme se společně podívat na život vynikajícího českého romantického spisovatele. Karel Hynek Mácha začal psát básně již na gymnáziu. Patřil k českým vlastencům a postupně začal psát pouze česky. Často navštěvoval zříceniny a toulal se po nocích. Právě krajina u dnešního Máchova jezera ho inspirovala k napsání jeho nejznámější básně Máj.
Když Karel Hynek Mácha vydal svou první básnickou skladbu Máj, okamžitě se na ni vrhla obrozenecká kritika a nenalezla v ní nic krásného. Teprve další generace ocenily toto dílo a jeho kvalitu. Vedle Máje se v ukázce diskutuje také o Máchově prozaické tvorbě.
Karel Hynek Mácha patří bezpochyby k našim nejslavnějším básníkům z dob romantismu a jeho dílo Máj zná už několik generací. Autor se ve svém díle nebojí projevit city, a i proto stojí jeho socha na jednom z nejromantičtějších míst v Praze, a to v Petřínských sadech, kde se už tradičně schází zamilované duše. Ne náhodou je u nás časem lásky přezdíván 1. květen neboli také 1. máj.
Církev se držela spíše stranou májových oslav. V kostelích se však konaly májové pobožnosti a naopak kvůli pověrám takřka chyběly svatební obřady. Pořad vysvětluje také, kde se vzalo rčení „v máji na máry“.
Františkán Jakub seznamuje diváky s postavou a osudem Ježíše Krista a s tradicemi křesťanských Vánoc.
Řecká menšina se v České republice objevuje v poválečném období. V Řecku probíhala občanská válka a zemi sužovaly boje, hlad a chudoba. Nejprve byly v roce 1948 zorganizovány odjezdy řeckých dětí z vlasti do několika lidově demokratických republik, po skončení občanské války pak přibyli emigranti i z řad dospělých. Něco více o historickém pozadí a o přijetí dětí v Československu se dozvíme v následujícím videu.
V souvislosti s českým předsednictvím v Radě EU (2022) vznikl dokument, který se mimo jiné věnoval i vztahu českých občanů k Evropské unii. Jaké informace přináší k tomuto tématu sociologické průzkumy? Proč je vztah českých občanů k EU často lhostejný? V čem se liší od ostatních členských zemí? Podívejte se.
V roce 2000 hostila Praha zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. Pro mnoho zejména mladých lidí to byla příležitost k vyjádření protestu proti globalizaci a rostoucí moci nadnárodního kapitálu. Skupina nejradikálnějších aktivistů obsadila část ulic u Vyšehradu a došlo k násilnému střetu s policií. Ušetřeni nezůstali ani novináři, což na vlastní kůži zažil i fotoreportér Jaroslav Kučera. Povedlo se mu ale pořídit fotku, která zvítězila v soutěži Czech Press Photo.
13 576
759
4 615
1 321
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.