05:30
Seznámení s tropickým deštným lesem na ostrově Borneo. V současné době tropické deštné lesy na Borneu ubývají, jednou z příčin je kácení a vypalování lesa kvůli zemědělské půdě. Nejvážnější hrozbou pro tropické přírodní ekosystémy v této oblasti je pěstování palmy olejné. Z míst, kde jsou plantáže budovány, mizí volně žijící druhy živočichů, včetně orangutanů.
Život více než poloviny lidí na světě závisí na rýži. Přes 90 % této plodiny se pěstuje a konzumuje v Asii. Za rýží se vydáme do Vietnamu, Číny, Laosu, Indie a Kambodži. Seznámíme se tu nejen s pěstováním rýže a nejrůznějšími způsoby jejího využití, ale nahlédneme i mnohé významy, které má rýže pro asijskou kulturu.
Video ukazuje, jak nezodpovědný výběr potravin může podpořit devastaci pralesních ekosystémů. Typickým příkladem jsou olejové palmy. Co můžete udělat pro to, aby se ničení zastavilo?
Popis a líčení genocidy v Kambodži v době vlády Rudých Khmerů.
Představení přírodních podmínek Kambodži a životního stylu na venkově, včetně stručného přehledu historie země.
Zpravodajská reportáž o výročí nejničivější přírodní katastrofy moderních dějin – přílivové vlně tsunami, která 26. prosince 2004 zpustošila rozsáhlé části pobřeží jižní Asie.
Pasáž o ekologické katastrofě, která v roce 2018 postihla velkou část lesů Jeseníků a Beskyd. Území bude potřeba obnovit výsadbou nových stromů. Co říkají ekologové, část odborníků i tzv. zalesňovací vyhláška o tom, kde a jaké stromy by se měly sázet?
Mezi lety 2008 a 2018 postihlo amazonský deštný les v Brazílii do té doby největší odlesňování. Jen během jednoho roku tu zmizelo téměř 8 000 km čtverečních pralesa. Ten je přitom pro život na Zemi kriticky důležitý a produkuje 20 % veškerého kyslíku v atmosféře. Jaké jsou příčiny a důsledky tohoto odlesňování? Pojďte se podívat na satelitní snímky, které umožňují srovnání v čase. Vysvětlení tohoto nežádoucího jevu nám poskytne Radim Matula z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze.
Vysvětlení, proč kůrovcová kalamita na Šumavě může být impulsem pro vznik nového, biologicky cennějšího lesa.
Podaří se českým soukromým zemědělcům zastavit nešetrný způsob hospodaření s půdou? Většina lidí dnes žije ve městech, venkovské farmy a jejich vztah k půdě zničil komunistický režim, a proto jsou dnes pouta s krajinou zpřetrhaná. Mohou dnes malé statky jít vzorem velkoplošnému zemědělství, které půdu a krajinu devastuje?
Ukrajinští obrozenci a nacionalisté ve 20. století. Marné i tragické pokusy o samostatný stát, který se nikomu nechtělo jen tak dát. A jakou roli v jejich snažení hrálo působení Ukrajinců u nás za první republiky? Kdo jsou to Rusíni? Jak probíhalo ukrajinské národní obrození?
Některé sporty lze dělat na vrcholové úrovni hodně dlouho. Kanaďana Iana Millara ale asi jen tak někdo nepřekoná. V parkuru se účastnil deseti olympijských her a to jednou vynechal kvůli bojkotu olympijských her v Moskvě v roce 1980! Naposledy pod olympijskými kruhy závodil v roce 2012 v Londýně.
V roce 2007 vstoupila Česká republika spolu s dalšími osmi zeměmi Evropské unie do Schengenského prostoru. Lidé tak mohou cestovat mezi mnoha státy Evropy, aniž by byli kontrolováni na hranicích. Schengen však neusnadnil jen cestování, ale i mezinárodní obchod.
Dne 24. 2. 2022 vypukl vojenský konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou. Nejedná se však o první vojenský střet mezi těmito sousedními zeměmi a jejich občany.
Papírna v jihokorejském Andongu je jedna z mála továren v zemi, kde se vyrábí tradiční korejský papír hanji podle původních metod. Společně si prohlédneme celý výrobní proces, při němž z nepěkně vyhlížející hmoty vznikne sněhobílý zázrak. Jeho základem jsou moruše, stonky sóji a pohanka.
Barma čili Myanmar je plná nádherných pagod a klášterů. Dodnes se tu klaní Buddhovi, který byl původně princem a vymyslel pravidla šťastného života. Ta jsou tu vytesána do mramorových desek a je to snad největší kniha světa. Muži tu nosí „longyi“ neboli sukni, dívky zase používají přírodní kosmetiku tanaku. A lví tance pro štěstí? Prostě úžasné!
Západ japonského ostrova Honšú byl 1. ledna 2024 zasažen sérií zemětřesení, která si vyžádala desítky obětí na životech, evakuováno bylo téměř 60 tisíc lidí, hmotné škody jdou do miliard korun. Varování před vysokou vlnou tsunami se naplnila jen částečně. Vlna byla nakonec pouze metrová, nedošlo k poškození žádné z jaderných elektráren.
Na jihu Arménie se nachází zaniklé osady se středověkými jeskynními obydlími vytesanými ve skalách. Jak se dříve žilo v takových staveních a proč jsou už desítky let prázdná? Z jakého důvodu cestu k nim ukazují české turistické značky? To vše se dozvíme v následující reportáži.
12 302
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.