00:54
Kdy a jak došlo k velkému třesku, vzniku vesmíru a naší Sluneční soustavy? Je možné, že žijeme v černé díře a proč říkáme černá díra, když se ve skutečnosti jedná o těleso?
Jak vznikl náš Měsíc a jak je možné, že zůstává na své oběžné dráze a nespadne na Zem? Podívejte na vysvětlení vzniku Měsíce, popis jeho základních fyzikálních vlastností a sil, které na něj působí. Jak Měsíc ovlivňuje život na Zemi? Co by se stalo, kdyby zmizel?
Kdy se na polárním kruhu objevuje polární záře? Uvidíte ji pouze za specifických podmínek v zimních obdobích a za jasných nocí. Vytváří tzv. sluneční vítr – plazmu tvořenou protony a volnými elektrony. Magnetické pole Země vtáhne tyto částice do horních vrstev atmosféry, kde narážejí na molekuly vzduchu, a při tom se uvolňuje energie ve formě světla.
Příliv a odliv jsou nejzajímavější a současně nejsilnější projevy gravitační síly Měsíce i Slunce na planetě Zemi. Lidé si jich všímali již ve starověku. Jak přesně fungují a jak často se střídají?
Galaxie Andromeda, známá také jako M31, je spirální galaxií nejbližší naší mateřské Mléčné dráze. Leží ve vzdálenosti zhruba 2 500 000 světelných let. Kde můžeme tuto galaktickou krásku na noční obloze najít? Můžeme se na ni podívat i malým dalekohledem?
Místo, kde gravitace zvítězila nad hmotou a prostorem, neboli černá díra. Místo, kde končí vše hmotné i světlo. Jak černá díra vlastně funguje? Tím se vědci zabývají již od 18. století. Černá díra a její působení se přesto vzpírá lidskému rozumu. Dnes víme, že vesmír je jich plný. Co přesně se ale děje uvnitř těchto objektů, nikdo neví.
Hubbleův teleskop obíhá naši planetu, přináší množství vesmírných obrazů, informací a společně s astronomy pátrá po planetách s atmosférou. Astronomové se domnívají, že existuje mnoho planetárních soustav podobných té naší. V roce 2001 poprvé detekoval atmosféru planety mimo naši Sluneční soustavu a rozluštil její složení. Příběhy hvězd i planet se v kosmu opakují.
Stručné vysvětlení termojaderných reakcí, které probíhají v nitru Slunce. Vodík se za obrovské teploty a tlaku přeměňuje na helium a při tom se uvolní obrovské množství energie, která se dostává na povrch.
Gravitačním přetížením v podstatě rozumíme sílu, která na člověka působí v důsledku zrychlení neboli akcelerace. Na Zemi na nás obvykle působí gravitační síla o velikosti 1 G. Nemusí tomu tak vždy být, i na dětském hřišti můžeme zažít podobný pocit jako ve stíhačce. Na kolotoči lze dosáhnout přetížení až 2 G.
Hmotnost je jednou ze základních vlastností hmoty. Oproti tomu tíha je síla, kterou těleso v gravitačním poli působí na podložku či závěs. A co je vlastně beztížný stav? Beztížný stav může nastat i ve velmi silném gravitačním poli. Nejznámějším případem beztížného stavu je pobyt kosmonautů ve vesmírné lodi na oběžné dráze okolo Země. Také při skákání na trampolíně se gymnastka kromě okamžiku dopadu a odrazu nachází v beztížném stavu. Díky působení tíhy můžeme zjišťovat hmotnost těles. A ukazovala by váha na Zemi stejně jako na Měsíci?
Jak si i s nohama na zemi můžeme ověřit, že je naše planeta kulatá? Budeme potřebovat kamaráda, který bydlí několik kilometrů na sever nebo na jih od nás, a dva stejně velké kůly. Ty zatlučeme do země tak, aby nad zemí měly stejnou délku. Když ve stejný den a ve stejný čas změříme jejich stín, nebude stejně dlouhý. To je důsledek zakřivení zemského povrchu. Jednou z dalších možností je také pozorovat částečné zatmění Měsíce.
Na jakých faktorech závisí gravitační síla? Zajímavé je, kolik by vážil člověk na různých vesmírných tělesech, která jsou buď těžší, nebo lehčí než naše planeta Země. Gravitační síla totiž závisí na hmotnosti těles, kterých se týká? Jak to vypadá v praxi?
14 113
861
4 795
1 148
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.