01:09
Kdy a jak došlo k velkému třesku, vzniku vesmíru a naší Sluneční soustavy? Je možné, že žijeme v černé díře a proč říkáme černá díra, když se ve skutečnosti jedná o těleso?
Kdy se na polárním kruhu objevuje polární záře? Uvidíte ji pouze za specifických podmínek v zimních obdobích a za jasných nocí. Vytváří tzv. sluneční vítr – plazmu tvořenou protony a volnými elektrony. Magnetické pole Země vtáhne tyto částice do horních vrstev atmosféry, kde narážejí na molekuly vzduchu, a při tom se uvolňuje energie ve formě světla.
Jak vznikl náš Měsíc a jak je možné, že zůstává na své oběžné dráze a nespadne na Zem? Podívejte na vysvětlení vzniku Měsíce, popis jeho základních fyzikálních vlastností a sil, které na něj působí. Jak Měsíc ovlivňuje život na Zemi? Co by se stalo, kdyby zmizel?
Stručné vysvětlení termojaderných reakcí, které probíhají v nitru Slunce. Vodík se za obrovské teploty a tlaku přeměňuje na helium a při tom se uvolní obrovské množství energie, která se dostává na povrch.
Na modelu olejových kapek ve směsi vody a lihu si ukážeme princip štěpení jader atomů. V jaderných elektrárnách dochází k řetězové štěpné reakci, při níž se uvolňuje značné množství energie.
Ukázka mlžné komory. Na jakém principu funguje toto zařízení? A k čemu se dá využít? Možná se budete divit.
Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, v odborné přednášce přibližuje historii jaderné energetiky a štěpení jádra, konstrukci prvního jaderného reaktoru i vývoj stavby jaderných elektráren.
Pevné, plynné a tekuté, taková jsou známá skupenství hmoty. Michael nám ukáže několik pokusů, při nichž vznikne plazma, unikátní tajemné čtvrté skupenství hmoty. Také navštívíme Michaelovy kolegy, kteří zkoumají plazma s teplotou 100 miliónů stupňů Celsia. Vstoupíme totiž do haly našeho nového tokamaku Compass D v Praze Ďáblicích.
Astronomové Evropské jižní observatoře postavili „Evropský extrémně velký teleskop“. Tento obrovský optický a infračervený dalekohled o hmotnosti 5500 tun má zrcadla o průměru přes čtyřicet metrů. Díky tomu umožňuje astronomům hledat planety podobné Zemi či pozorovat černé díry.
Astronomové stále přemýšlejí, jak vidět co nejvíce a co nejdále. Dalekohledy se postupně zdokonalují a vynalézaví technici přišli s další revoluční konstrukcí, dalekohled s „kapalným zrcadlem“. Radioastronomové by zase rádi umístili soustavu malých antén na povrchu Měsíce. A v Evropě vědci pracují na projektu Darwin, který bude sestávat ze šesti kosmických dalekohledů obíhajících společně okolo Slunce, a ty se pokusí zaznamenat planety podobné Zemi. A co dalšího se chystá v kosmu?
Čeští vědci jako první na světě použili umělou inteligenci čili strojové učení ke zkoumání vesmíru. Analýzou 4 milionů vesmírných spekter objevili bezmála tisíc nových objektů. Jedná se o velký pokrok v oblasti spektroskopie. O nové převratné technologii hovoří Petr Škoda z Astronomického ústavu Akademie věd.
První ženou ve vesmíru se v roce 1963 stala Valentina Těreškovová. Jak probíhal výběr první ženy ve vesmíru, co jej ovlivnilo a jaké obtíže její misi provázely?
13 279
747
4 556
1 244
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.