01:09
Kdy a jak došlo k velkému třesku, vzniku vesmíru a naší Sluneční soustavy? Je možné, že žijeme v černé díře a proč říkáme černá díra, když se ve skutečnosti jedná o těleso?
Kdy se na polárním kruhu objevuje polární záře? Uvidíte ji pouze za specifických podmínek v zimních obdobích a za jasných nocí. Vytváří tzv. sluneční vítr – plazmu tvořenou protony a volnými elektrony. Magnetické pole Země vtáhne tyto částice do horních vrstev atmosféry, kde narážejí na molekuly vzduchu, a při tom se uvolňuje energie ve formě světla.
Jak vznikl náš Měsíc a jak je možné, že zůstává na své oběžné dráze a nespadne na Zem? Podívejte na vysvětlení vzniku Měsíce, popis jeho základních fyzikálních vlastností a sil, které na něj působí. Jak Měsíc ovlivňuje život na Zemi? Co by se stalo, kdyby zmizel?
Stručné vysvětlení termojaderných reakcí, které probíhají v nitru Slunce. Vodík se za obrovské teploty a tlaku přeměňuje na helium a při tom se uvolní obrovské množství energie, která se dostává na povrch.
Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, v odborné přednášce přibližuje problematiku nakládání s radioaktivním odpadem a věnuje se také otázkám budování jaderných úložišť v České republice.
Hmotnostní spektrometrie ovlivnila mnoha oborů. Změnila se díky ní třeba medicína. Tato metoda je schopná zjistit změny v organismu dříve, než nemoci propuknou. Může odhalit poruchy u ještě nenarozených dětí. Hmotnostní spektrometrie zasáhla i do oboru životního prostředí a ekologie. Nebýt hmotnostních spektrometrů, chyběly by lidem informace o znečištění vod nebo vzduchu. Tímto tématem nás v pořadu Planeta Věda provede Vladimír Kořen.
Vědci v Evropském středisku částicové fyziky u Ženevy chtějí vypátrat, z čeho se skládá vesmír a proč vypadá tak, jak vypadá. Jedinou experimentální metodou, která může důvěryhodně popsat vlastnosti mikrosvěta, jsou srážky elementárních částic. Srážkové experimenty jsou tím zajímavější, čím větší má částice rychlost a energii, kterou získají v urychlovači.
Vydejte se s námi na exkurzi do Černobylu. Podíváme se do místa, kde se odehrála největší jaderná katastrofa všech dob. Katastrofu na místě nepřežilo 31 lidí a tisíce dalších zemřely na choroby vyvolané radiací. Radioaktivnímu záření jsou tam návštěvníci vystaveni i dnes. Energie z jádra má kvůli této havárii dodnes punc nebezpečného zdroje, se kterým není radno si zahrávat.
Galaxie Andromeda, známá také jako M31, je spirální galaxií nejbližší naší mateřské Mléčné dráze. Leží ve vzdálenosti zhruba 2 500 000 světelných let. Kde můžeme tuto galaktickou krásku na noční obloze najít? Můžeme se na ni podívat i malým dalekohledem?
Téměř všechny planety Sluneční soustavy mají své měsíce. Ty vznikly ze společného oblaku prachu a plynu. Náš Měsíc ale vznikl jinak. Jak k tomu došlo a jak nás na Zemi ovlivňuje? Co by se stalo, kdyby Měsíc prostě zmizel? Možná se budete divit, jak moc je pro nás důležitý. Jaká síla ho drží na jeho oběžné dráze, takže na nás nespadne?
Jsme v celém ohromném vesmíru sami? Nebo tam někde jsou jiné inteligentní bytosti? Jak je najít? Tentokrát se staneme účastníky obrovského mezinárodního pátrání po mimozemšťanech. Seznámíme vás s projektem SETI, jehož podstatou je analýza signálů z vesmíru, které neustále zachycuje obří radioteleskop Arecibo.
Před 13,8 miliardami let by se celý vesmír, všechen prostor i čas vešel na špičku jehly. Pak ale přišel velký třesk, během kterého vznikl vesmír tak, jak ho známe dnes.
13 456
755
4 583
1 260
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.