01:15
Kdy a jak došlo k velkému třesku, vzniku vesmíru a naší Sluneční soustavy? Je možné, že žijeme v černé díře a proč říkáme černá díra, když se ve skutečnosti jedná o těleso?
Kdy se na polárním kruhu objevuje polární záře? Uvidíte ji pouze za specifických podmínek v zimních obdobích a za jasných nocí. Vytváří tzv. sluneční vítr – plazmu tvořenou protony a volnými elektrony. Magnetické pole Země vtáhne tyto částice do horních vrstev atmosféry, kde narážejí na molekuly vzduchu, a při tom se uvolňuje energie ve formě světla.
Jak vznikl náš Měsíc a jak je možné, že zůstává na své oběžné dráze a nespadne na Zem? Podívejte na vysvětlení vzniku Měsíce, popis jeho základních fyzikálních vlastností a sil, které na něj působí. Jak Měsíc ovlivňuje život na Zemi? Co by se stalo, kdyby zmizel?
Jak si i s nohama na zemi můžeme ověřit, že je naše planeta kulatá? Budeme potřebovat kamaráda, který bydlí několik kilometrů na sever nebo na jih od nás, a dva stejně velké kůly. Ty zatlučeme do země tak, aby nad zemí měly stejnou délku. Když ve stejný den a ve stejný čas změříme jejich stín, nebude stejně dlouhý. To je důsledek zakřivení zemského povrchu. Jednou z dalších možností je také pozorovat částečné zatmění Měsíce.
Jak se o naší mateřské hvězdě můžeme dozvědět spoustu údajů, které astronomové znají? Jak vznikají sluneční skvrny? Co jsou to protuberance? Jaké jsou projevy sluneční aktivity?
Před 13,8 miliardy let došlo k velkému třesku. Video ukáže, co je to prvotní polévka a z jakého materiálu vznikly planety a hvězdy. Dozvíte se také, jaké nové atomy vytvořily termonukleární reakce v nitru hvězd.
Astronomové poprvé v historii pozorovali pohyb exoplanety okolo mateřské hvězdy. Těleso má navíc nejmenší oběžnou dráhu z pozorovaných exoplanet, srovnatelnou s dráhou Saturnu. Objev potvrzuje teorii, že obří plynné planety se mohou zformovat během několika málo miliónů let.
Ve videu se dozvíte, jak vypadá těleso, které spadlo z vesmíru. Jak vlastně astronomové poznají, co kam spadlo?
Kdyby měl vesmír jen trošičku jiné vlastnosti, nevznikl by život a nebyli bychom tady ani my – inteligentní pozorovatelé, praví antropický princip. Z teorie kvantové gravitace plyne, že by nemusel existovat jeden jediný vesmír – ten náš, universum, ale nepředstavitelně velké množství vesmírů popsané číslem, které by mělo za jedničkou plných 500 nul. To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
Kosmické záření je proud částic pocházejících z kosmu. Tyto částice se pohybují vysokou rychlostí a dopadají do atmosféry Země. Rozsáhlé spršky záření, které k nám každou vteřinu přicházejí z vesmíru, vědci podrobně zkoumají už půl století. Co nového se o nich dozvěděli díky největší observatoři na světě, která se nachází v Argentině?
11 592
615
3 448
1 031
67
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.