00:49
Kdy a jak došlo k velkému třesku, vzniku vesmíru a naší Sluneční soustavy? Je možné, že žijeme v černé díře a proč říkáme černá díra, když se ve skutečnosti jedná o těleso?
Jak vznikl náš Měsíc a jak je možné, že zůstává na své oběžné dráze a nespadne na Zem? Podívejte na vysvětlení vzniku Měsíce, popis jeho základních fyzikálních vlastností a sil, které na něj působí. Jak Měsíc ovlivňuje život na Zemi? Co by se stalo, kdyby zmizel?
Kdy se na polárním kruhu objevuje polární záře? Uvidíte ji pouze za specifických podmínek v zimních obdobích a za jasných nocí. Vytváří tzv. sluneční vítr – plazmu tvořenou protony a volnými elektrony. Magnetické pole Země vtáhne tyto částice do horních vrstev atmosféry, kde narážejí na molekuly vzduchu, a při tom se uvolňuje energie ve formě světla.
Před 13,8 miliardami let by se celý vesmír, všechen prostor i čas vešel na špičku jehly. Pak ale přišel velký třesk, během kterého vznikl vesmír tak, jak ho známe dnes.
Jedním z nejkrásnějších souhvězdí je souhvězdí Orionu. Velká mlhovina v Orionu je viditelná pouhým okem. Co se za ní vlastně skrývá? To objevil dalekohled VISTA instalovaný Evropskou jižní observatoří v Chile. Jedná se o unikátní teleskop a jeho úkolem je mapování oblohy v infračerveném záření.
Astronomové poprvé v historii pozorovali pohyb exoplanety okolo mateřské hvězdy. Těleso má navíc nejmenší oběžnou dráhu z pozorovaných exoplanet, srovnatelnou s dráhou Saturnu. Objev potvrzuje teorii, že obří plynné planety se mohou zformovat během několika málo miliónů let.
Jak vzniká hvězda, jak se vyvíjí a mění? Víte, že pohled na hvězdnou oblohu je vždy pohledem do minulosti? Jak je to možné? Zajímá vás, co je to termojaderná neboli termonukleární reakce? Zjednodušeně řečeno jde o důvod, proč hvězdy září. Marek má celou řadu zvídavých otázek, které si postupně zodpovíme.
Jak se vlastně staví největší radiový dalekohled na světě? Tím, že se spojí antény v různých zemích a vytvoří jediná superpočítačová síť, díky níž astronomové obdrží obrázky vesmíru s obrovským rozlišením. Tato síť se totiž chová jako jeden teleskop s poloměrem o velikosti třeba celého kontinentu. Mezinárodní projekt tak umožní otevřít naprosto novou éru radiové astronomie, díky níž nahlédneme do bezprostřední blízkosti černých děr.
14 104
861
4 793
1 146
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.