04:39
Velikonoce jsou pohyblivý svátek plný symbolů. Stále se během nich dodržují některé zvyky a tradice, k těm nejrozšířenějším patří pomlázka, barvení vajíček a pečení velikonočního pečiva, jako je beránek, mazanec nebo jidáše.
K nejznámějším vánočním tradicím patří zdobení stromku, rozdávání dárků nebo třeba pečení vánočky. V dřívějších dobách však lidé dodržovali mnohem více zvyků a obřadů.
Neexistuje důležitější okamžik v moderních českých, respektive československých dějinách, než je sametová revoluce. Někdy se nazývá také něžná revoluce a stěžejním dnem byl 17. listopad 1989, kdy se na Albertově sešli demonstrující studenti pražských vysokých škol. Sled událostí nakonec vedl k pádu komunistického režimu a nastolení demokracie. Připomeňme si nad fotografiemi Jana Šibíka onu dobu i neuvěřitelnou atmosféru, která už se asi nikdy nebude opakovat.
Období kolem 1. listopadu mělo magický význam už v dávných historických dobách. Svátky mrtvých, které známe dnes jako Dušičky nebo Halloween, mají původ v keltském svátku Samhain a od Keltů pochází i zvyk vyřezávat lucerny například z dýní.
Šestašedesátiletá Kristina, babička osiřelé dospívající Terezy a zanedbávaného Mirka, přijala vnoučata do příbuzenské pěstounské péče. Vnučku Terezu vede k práci na sobě, k dobrým školním výsledkům, k péči o domácnost a také k upřímnosti. Terezin nevlastní mladší bratr Mirek byl po smrti matky v péči otce alkoholika. Babička nakonec přijímá domů i jeho. Zvládnou Kristina i Tereza tuto velkou změnu?
V některých větších městech existují oddělení jízdní policie. Než mohou být policejní koně nasazeni do akce, musejí projít zvláštním výcvikem.
Historie českého politického stranictví sahá k revolučnímu roku 1848, kdy vznikla první politická strana v českých zemích. Od 70. let začaly přibývat další strany a ke konci 19. století už bylo politické spektrum opravdu barvité. Samozřejmá byla v té době politická angažovanost ze strany občanů a členství ve stranách se stalo masovou záležitostí. V souvislosti s historií se pak nabízí otázka, co je to vlastně tradiční politická strana.
Umělec, dokumentarista a koordinátor iniciativy HateFree Culture Lukáš Houdek se ve svých projektech zabývá problémy menšin a tématy, jako je násilí, nenávist, identita a bezpráví ve společnosti. V jednom ze svých projektů poukazuje na problematiku Romů, které na svých fotografiích oblékl do krojů z míst, odkud pocházejí. Narazil přitom na předsudky a stereotypy.
13 576
759
4 615
1 321
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.