02:58
Velikonoce jsou pohyblivý svátek plný symbolů. Stále se během nich dodržují některé zvyky a tradice, k těm nejrozšířenějším patří pomlázka, barvení vajíček a pečení velikonočního pečiva, jako je beránek, mazanec nebo jidáše.
Neexistuje důležitější okamžik v moderních českých, respektive československých dějinách, než je sametová revoluce. Někdy se nazývá také něžná revoluce a stěžejním dnem byl 17. listopad 1989, kdy se na Albertově sešli demonstrující studenti pražských vysokých škol. Sled událostí nakonec vedl k pádu komunistického režimu a nastolení demokracie. Připomeňme si nad fotografiemi Jana Šibíka onu dobu i neuvěřitelnou atmosféru, která už se asi nikdy nebude opakovat.
K nejznámějším vánočním tradicím patří zdobení stromku, rozdávání dárků nebo třeba pečení vánočky. V dřívějších dobách však lidé dodržovali mnohem více zvyků a obřadů.
Pořad na téma masopust neboli fašank. Je to třídenní svátek, po němž následuje čtyřicetidenní půst. Naši předkové si vydatnou hostinou a rozverným průvodem zpříjemňovali dlouhé zimní období.
Státní svátek Den české státnosti je zároveň svátkem sv. Václava. V tento den se připomíná zavraždění knížete Václava, patrona české země.
V pohanských dobách bylo období adventu spojeno s řadou magických obyčejů. Pasáž ukazuje, že naši předkové oslavovali zimní slunovrat a prováděli rituály související s přírodou a s vírou v její opětovné vzkříšení.
Zámek Opočno byl původně gotickým hradem. V 16. století byl však přestavěn na zámek v renesančním stylu a po požáru o sto let později prošel další přestavbou ve vrcholně barokním stylu.
28. říjen je náš nejvýznamnější státní svátek. V pietním aktu u příležitosti oslav 99. výročí vzniku samostatného Československa u Národního památníku na pražském Vítkově prezident Miloš Zeman a veřejní činitelé položili věnce u hrobu neznámého vojína a uctili tak památku bojovníků za existenci Československa.
Církev se držela spíše stranou májových oslav. V kostelích se však konaly májové pobožnosti a naopak kvůli pověrám takřka chyběly svatební obřady. Pořad vysvětluje také, kde se vzalo rčení „v máji na máry“.
Zvyk pálení čarodějnic, tedy pálení ohňů v předvečer 1. máje, patří k tradicím, které se v masovém měřítku dodržují dodnes. Pořad o tom, jak se tato tradice vyvíjela, co vše lidé čarodějnicím přisuzovali a co na ochranu proti nim podnikali.
12 234
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.