06:23
Velikonoce jsou pohyblivý svátek plný symbolů. Stále se během nich dodržují některé zvyky a tradice, k těm nejrozšířenějším patří pomlázka, barvení vajíček a pečení velikonočního pečiva, jako je beránek, mazanec nebo jidáše.
K nejznámějším vánočním tradicím patří zdobení stromku, rozdávání dárků nebo třeba pečení vánočky. V dřívějších dobách však lidé dodržovali mnohem více zvyků a obřadů.
Neexistuje důležitější okamžik v moderních českých, respektive československých dějinách, než je sametová revoluce. Někdy se nazývá také něžná revoluce a stěžejním dnem byl 17. listopad 1989, kdy se na Albertově sešli demonstrující studenti pražských vysokých škol. Sled událostí nakonec vedl k pádu komunistického režimu a nastolení demokracie. Připomeňme si nad fotografiemi Jana Šibíka onu dobu i neuvěřitelnou atmosféru, která už se asi nikdy nebude opakovat.
Betlém nebo také jesličky patří k nejrozšířenějším vánočním tradicím. Pořad o tom, kdy a jak tato tradice vznikla a jaké může mít podoby.
Zvyk pálení čarodějnic, tedy pálení ohňů v předvečer 1. máje, patří k tradicím, které se v masovém měřítku dodržují dodnes. Pořad o tom, jak se tato tradice vyvíjela, co vše lidé čarodějnicím přisuzovali a co na ochranu proti nim podnikali.
Pasáž se věnuje památkám, které náleží rodu Nosticů – zámkům Štiřín a Měšice. Zámek v Měšicích je zajímavý mimo jiné tím, že zde byl vztyčen první hromosvod v Čechách.
Po roce 1945 docházelo v rámci českých zemí k masivnímu přesunu obyvatelstva. Ze Sudet bylo odsunuto německé obyvatelstvo a do opuštěných obcí přicházeli hospodařit noví osídlenci. V pohraničních oblastech však panovaly náročné klimatické podmínky, a tak často docházelo k tomu, že lidé ze zemědělských oblastí odcházeli do měst, živnosti a výroby se přesouvaly a jednotlivé vesnice zanikaly. Pojďte se podívat do okolí Nejdku, které podobný osud také postihl. V diskusním pořadu Historie.cs (2016) na téma debatovali historikové František Čapka a Andreas Wiedemann.
Pomníky jako přirozená součást veřejného prostoru často odrážejí společenskou a politickou situaci svého vzniku. Časem se proto mohou stát nežádoucím symbolem minulosti a nastává dilema, zda je odstranit či ponechat. Nejvíce pomníků u nás vzniklo po 2. světové válce a za komunistické éry coby oslava osvoboditelů a socialismu. Je dobré si připomenout, že sochy se navzdory podobnému zadání často velmi lišily svou uměleckou kvalitou a některé se ctí obstojí i dnes.
13 576
759
4 622
1 321
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.