01:22
Kdy se na polárním kruhu objevuje polární záře? Uvidíte ji pouze za specifických podmínek v zimních obdobích a za jasných nocí. Vytváří tzv. sluneční vítr – plazmu tvořenou protony a volnými elektrony. Magnetické pole Země vtáhne tyto částice do horních vrstev atmosféry, kde narážejí na molekuly vzduchu, a při tom se uvolňuje energie ve formě světla.
Zhlédněte ukázku výroby železa ve vysoké peci v Třineckých železárnách, kde se železo vyrábí už od poloviny 19. století. Hlavními surovinami k výrobě surového železa jsou železná ruda a koks z černého uhlí, které se tu těží. Proces výroby železa ve vysoké peci je z velké části řízený počítačem a trvá přibližně osm hodin.
Hlavními složkami vzduchu jsou dusík a kyslík. Jak vypadají a jaké mají vlastnosti? Jak se změní vlastnosti látek v kapalném kyslíku a dusíku? Jak například hoří cigareta namočená v kapalném kyslíku?
Chcete vědět, jak vznikla většina přírodních chemických prvků a něco o vzniku a využití radioaktivního záření? Video popisuje, jak radioaktivní záření vzniká a že z něj jde vyrobit elektřina.
Vysvětlení složení vody, nejrozšířenější molekuly na zemi, sestávající z atomů kyslíku a vodíku. Ukázáno i jejich vzájemné působení za vzniku takzvaného dipólového momentu, který má za následek vznik vodíkové vazby. Na pokusu je předvedena změna hustoty vody se změnou teploty.
Fluorescein je chemická sloučenina schopná pohlcovat světlo určité vlnové délky a tuto energii pak vyzářit v podobě světla s jinou vlnovou délkou. Klíčem k této vlastnosti je stavba molekuly fluoresceinu, v níž se vyskytují delokalizované elektrony. K podobnému jevu dochází u světlušek, kde luciferin společně s enzymem luciferázou tvoří bioluminiscenční světlo.
K čemu jsou a jak vypadají nekovalentní interakce? Zajišťují, že tady jsme. Bez nich by nebylo možné přenést genetickou informaci. Vznikají mezi molekulami, ale nevytváří chemickou vazbu. Nejsou silné, nepřetváří hmotu, umí vznikat, zanikat, chytat se a pouštět. O tom, jak příroda chytře reaguje na změny, si promluvíme s profesorem chemie Pavlem Hobzou.
Experiment, při kterém je dokázáno, že oxid uhličitý je kyselinotvorný. Do zásaditého roztoku, který obsahuje fenolftalein, je vpraven oxid uhličitý. Roztok se začne odbarvovat.
Obrozenci se vyřádili i na chemickém názvosloví. Vymysleli mnoho názvů, které se naštěstí v praxi neuchytily. Jód je prvek, který se vyskytuje v řasách a chaluhách, proto byl obrozenci přejmenován na řasík nebo chaluzík. Chlór je složkou kuchyňské soli, a tak ho obrozenci pojmenovali solík. Název fosforu, kostík, odkazuje ke kostem. Chróm dostal název barvík, protože je znám svými barevnými sloučeninami. Osmium v periodické tabulce figurovalo jako voník a draslík získal nakrátko název ďasík.
Vlastnosti a formy oxidu titaničitého, které jsou přiblíženy ve videu, jsou známé. Relativní novinkou je jeho využití jako fotokatalyzátoru. Seznámíte se s principem fotokatalýzy, kterou lze využít pro ničení škodlivých látek i mikrobů. Důležitý je také fakt, že konečnými produkty fotokatalýzy jsou jednoduché anorganické látky, oxid uhličitý a voda.
Jaké mají mince složení? Z jakých kovů jsou vyrobené a jakým způsobem je můžeme vyčistit? Vše je názorně ukázáno v několika experimentech, včetně chemických vzorců a reakcí.
Slitina niklu a titanu si pamatuje svůj tvar. Když drát z této slitiny zdeformujeme a následně zahřejeme, vrátí se do původního tvaru. K čemu je tato vlastnost dobrá v průmyslovém využití?
Dálkové televizní ovladače fungují na principu infračerveného paprsku. Kterým materiálem infračervený paprsek neprojde? Infračervené záření je částí světelného spektra, které projde papírem i sklem, ale neprůsvitným porcelánem ne.
Na konci dubna 1986 začali technici jednoho z bloků jaderné elektrárny v Černobylu zkoušku. Jedna chyba za druhou vedly k tomu, že jaderný reaktor explodoval. Řetězová reakce se vymkla kontrole a s výbuchem se do ovzduší uvolnily tuny radioaktivních látek. Totalitní systémy v socialistických zemích se snažily tuto nehodu před obyvateli zatajit. Proč je neviditelné záření nebezpečné? A co vlastně o radioaktivitě vědci vědí?
Po krátkém úvodu z historie laserů, optických vláken a vedení světla sklem či vodou, si předvedeme pokusy se světlem a jeho lomem. Ukážeme si také výrobu superčistého skla jako základu pro výrobu optických vláken. Představíme si různé typy laserů a také se dozvíme něco o nejpřesnějších hodinách v České republice.
Pasáž vysvětluje využití elektromagnetických vln v medicíně, zejména při léčbě onkologických onemocnění. Využívá se při tom příznivých tepelných účinků elektromagnetického pole. A to díky objevu českých vědců.
13 767
775
4 706
1 338
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.