15:40
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
O tom, kde se dá v České republice najít zlato a kde je možné narazit na pozůstatky po jeho těžbě, vypráví geoložka Veronika Štědrá, mistryně světa v rýžování zlata.
Geolog Václav Cílek představuje středověký hrad Trosky, na němž vysvětluje fenomén třetihorního vulkanismu, jehož stopy vidíme v Českém ráji dodnes.
Hlavonožci jsou vývojově nejpokročilejší skupinou měkkýšů. Jejich evoluční původ sahá až do starších prvohor. Nejstarší typy hlavonožců měly pevnou vnější schránku, na rozdíl od dnešních chobotnic, olihní či sépií. Zůstaly nám tak po nich četné fosilie. Jejich výzkumem a sběrem se na našem území proslavil v 19. století francouzský paleontolog Joachim Barrande. Prozkoumejte s námi, co nám po nich zbylo a jak jejich existenci vnímali tehdejší lidé.
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
Erupce sopek se projevuje několika způsoby: seizmickou aktivitou, elektromagnetismem nebo geologickými deformacemi. Pro prevenci ztrát na lidských životech je nejdůležitější znát složení a koncentraci unikajícího plynu, především oxidu siřičitého. Po změření koncentrace oxidu siřičitého mohou vědci předpovědět, kolik magmatu se dere na povrch, tedy jak blízká je erupce. Jak tyto údaje vědci měří?
Uplynulo 20 let, co Českou republiku zasáhly mohutné povodně. Voda ničila vše, co jí přišlo do cesty. Řádila skoro v tisícovce obcí v deseti krajích, nejvíc v jižních, středních a severních Čechách, nevyhnula se ani Moravě. Symbolem tisíciletých povodní se tehdy stala především Praha. Na 3D animaci se můžeme podívat, jak na některých místech v Praze stoupala hladina vody při této velké povodni.
Krajina potřebuje hospodáře, kteří s ní nakládají s respektem. Dříve se v krajině střídaly sady, louky, pastviny, pásy se zeleninou či obilím. Dnes jsou dvě třetiny orné půdy v ČR ohroženy erozí. Stát proto přistoupil k omezení maximální výměry souvislé plochy plodin. Farmář šetrný ke krajině však může jít ještě dál a vracet jí její původní ráz.
K nejvýznamnějším architektům 20. století patří architekt Jan Kotěra. V reportáži o tomto slavném a doslova renesančním člověku se podrobněji podíváme do jedné z jeho nejvýznamnějších pražských staveb, do Trmalovy vily ve Strašnicích, kde se Kotěra inspiroval anglickou venkovskou tvorbou. Nebudou chybět ani jeho další pražské stavby jako Laichterův dům, Kotěrova vlastní rodinná vila nebo Mozarteum. Kudy vedla jeho životní cesta a kariéra?
K nejúspěšnějším československým vývozním artiklům patřily traktory Zetor. Začaly se vyrábět po 2. světové válce v Brně a brzy slavily úspěch po celém světě. Zetor byl exportován nejen do bývalých socialistických zemí, ale i do západní Evropy, Ameriky i Asie. V roce 2015 změnil brněnský podnik design svých strojů, jejich nová podoba zaujala odborníky i novináře. Za dobu své existence vyrobila společnost Zetor více než 1,3 milionu traktorů, proto byste jen velmi těžko hledali ve světě zemi, kde naše traktory nejezdí. Podívejte se na dobové zpravodajství z dob největší slávy Zetoru i na historické shrnutí jejich existence.
V roce 2009 vymysleli těžaři na Mostecku tzv. uhelné safari. Velkou měrou k tomu přispělo velké stádo muflonů, které se v oblasti hnědouhelných lomů zabydlelo. Podle dostupných zdrojů jde o světový unikát. Návštěvníci si zde kromě zvířat mohou prohlédnout také velké těžební stroje. Okolí tu díky kopytníkům získává znovu přírodní podobu. Ale nejsou sami. Co všechno tu můžete vidět?
Ve 30. letech minulého století začala výstava Vltavské kaskády s plánovanými devíti přehradami. Mezi nejstarší díla této soustavy patří přehrada Štěchovická. Její součástí jsou dvě vodní elektrárny, jedna pro výrobu energie a druhá, přečerpávací, pro ukládání přebytečné energie. Právě druhou zmíněnou, která je nejstarší elektrárnou svého druhu v Česku, si nyní prohlédneme.
Šrí Lanka je považována za zemi čaje. Čaj je zde nejvíce vyváženou komoditu a jeho pěstování zde má dlouhou historii. Čajové plantáže se nachází v nadmořské výšce od 600 metrů nad mořem. My se mezi ně vydáme vlakem po trati z vesničky Ella do města Kandy. Tato trať je považována za jednu z nejkrásnějších železničních tratí na světě.
Hywind Scotland je plovoucí větrná elektrárna, jejíž pilotní projekt byl spuštěn v říjnu 2017. Celkem pět větrných turbín je vzdáleno 25 kilometrů od skotského pobřeží. Výhodou plovoucích větrných elektráren je, že na moři fouká stálý vítr se stálou silou, nevýhodou je slaná voda. Podle Lukáše Radila z VUT v Brně překročily za rok 2017 větrné elektrárny celosvětově výkon hnědouhelných elektráren.
13 495
756
4 597
1 305
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.