15:40
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Pasáž ukazuje některé rostliny, které kvetou brzy na jaře. Zavádí diváky do míst, kde mohou najít bledule či vzácnou liliovitou rostlinu kandík psí zub. Součástí pořadu je i téma migrace žab na jaře a zajímavosti o jalovci.
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
O tom, kde se dá v České republice najít zlato a kde je možné narazit na pozůstatky po jeho těžbě, vypráví geoložka Veronika Štědrá, mistryně světa v rýžování zlata.
Dokument představuje přírodní krásy australského kontinentu: velký bariérový útes jako unikátní ekosystém a Uluru jako posvátné místo původních australských kultur – Aboriginců.
Odborník představuje seismické stanice a vysvětluje, jak se určuje místo a síla zemětřesení.
Václav Cílek popisuje, jak vznikají a jak se tvarují pískovcová skalní města.
Pasáž seznamuje diváky s bludnými balvany, které se nacházejí v Ostravě. Popisuje původ těchto hornin a jejich přemístění ze Skandinávie ledovcem.
Zhruba sedmikilometrový úsek řeky Odry na česko-polské hranici, mezi Bohumínem a soutokem Odry s Olší, představuje unikátní kus středoevropské přírody. Jiná takto velká neregulovaná řeka v Evropě už neexistuje. Meandrující koryto Odry připomíná svojí divokostí a nespoutaností řeku Amazonku. Zdejší lužní lesy představují nejen cenný a pestrý ekosystém s četnými druhy rostlin a živočichů, ale i přirozenou ochranu proti povodním.
Kaviár jsou vlastně jikry velmi ohrožených ryb jeseterů. Právě kvůli němu jsou jeseteři ohroženi vyhynutím. Můžeme si však vyrobit vlastní kaviár, který je velmi chutný a při jehož výrobě žádnou rybu neohrozíme. Stačí nějaké ovocné pyré, džus, želatina a olej.
Proč se u rostlin vyvinula masožravost? Kde všude se masožravé rostliny vyskytují? Rostou ve volné přírodě i v České republice? A jak velkého živočicha zvládnou spořádat? Na otázky odpovídá jeden z našich nejznámějších pěstitelů masožravých rostlin, Kamil Pásek.
Vysvětlení dopadů jaderné havárie na živé organismy. Vysvětlení rozdílů v následcích v případě jaderné katastrofy způsobené atomovou pumou a jadernou elektrárnou. V pasáži se také dozvíme, co je to radioaktivní spad.
Baťovská architektura je pověstná industriálně laděnými stavbami s typickou „červenou cihlou“. Město Zlín díky tomu získalo jedinečný architektonický ráz. Kdo se chce o odkazu bratří Baťů dozvědět víc, může zamířit například do Baťova mrakodrapu, podívat se do Památníku Tomáše Bati nebo si zajít do Baťova institutu. Návštěvníci Zlína se mohou dotknout nejen historie, ale taky přírody včetně exotických zvířat. Zlínská zoo se pyšní jako jediná v Evropě dotykovou expozicí rejnoků. I díky ní je dlouhodobě druhou nejnavštěvovanější zoo u nás.
Pro indickou komunitu v Ostravě i všechny příznivce indické kultury se v Expat centru konal indický večer, na kterém nechybělo tradiční indické jídlo a zábava.
Lesní družstvo u Velké Bíteše se snaží praktikovat trvale udržitelné lesní hospodářství, místo plantážového pěstování smrkových monokultur se snaží vypěstovat stabilní lesní systémy s vysokým podílem listnatých dřevin. Příroda totiž ukázala, že si nedá poroučet a jen les, který má přirozené složení, může být ekonomicky výnosný.
Čtvrtohorní zalednění zanechalo v Krkonoších pozůstatky v podobě hlubokých ledovcových údolí, tzv. karů. V Krkonoších se jim říká jámy a tyto lokality patří k místům s nejpestřejší přírodou v celém pohoří. Kolem Sněžky se jich nachází hned několik. Jak se tito dokonalí sochaři či tesaři zrodili? A co to jsou ledovcové morény?
12 686
702
4 214
1 151
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.