03:03
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Kdy se na polárním kruhu objevuje polární záře? Uvidíte ji pouze za specifických podmínek v zimních obdobích a za jasných nocí. Vytváří tzv. sluneční vítr – plazmu tvořenou protony a volnými elektrony. Magnetické pole Země vtáhne tyto částice do horních vrstev atmosféry, kde narážejí na molekuly vzduchu, a při tom se uvolňuje energie ve formě světla.
Měnící se světové klima vážně ohrožuje současný život v Arktidě. Klimatické změny s sebou přinesly změny migračních tras zvěře i vegetačních období rostlin. Místní se musejí rychle přizpůsobit. Rovnováha přírody je zde v ohrožení.
Chráněná krajinná oblast Slavkovský les je jedinečná vývěrem mnoha minerálních pramenů a podzemních plynů, tzv. mofet. Největší proslulost získala národní přírodní rezervace SOOS nedaleko Františkových Lázní. Pojďte se sem s námi podívat.
Pod nehostinným povrchem Patagonie se ukrývají zásoby významných nerostných surovin, zemního plynu, železné rudy, zlata, ale hlavně křemeliny, teda zkamenělých mořských řas. Její vlastnosti jsou výjimečné a nabízí široké spektrum využití. Jelikož v důsledku klimatických podmínek není Patagonie příliš vhodné místo pro zemědělství, představuje těžba a zpracování křemeliny významnou ekonomickou aktivitu.
Svatý Jan pod Skalou v Českém krasu patří k nejmalebnějším poutním místům u nás. Dominantou obce je kostel se Svatojánskou kolejí. Tyto stavby v kombinaci se zdejší krajinou formovanou krasovými procesy a fluviální erozí vytvářejí unikátní scenerii.
Pořad ukazuje, jak vypadala Vltava před stavbou Vltavské kaskády. Stavba štěchovické přehrady znamenala konec plaveb šífařů dolů po řece.
Lofoty jsou souostroví tvořené asi osmdesáti ostrovy ležícími až za severním polárním kruhem. Jejich příroda je skutečně panenská, jsou rájem rybářů, skialpinistů či milovníků surfování. Počasí se tu předpovídá jen velmi těžko, proměňuje se často i několikrát denně. Přestože klima Lofot je pro Středoevropany poměrně drsné, jsou Lofoty oteplovány výběžkem Golfského proudu, a tak je podnebí ostrovů výrazně teplejší než ve stejných zeměpisných šířkách kdekoliv na světě. Vydejte se s námi na exkurzi na toto kouzelné místo.
Seznámení se severní Aljaškou – její historie, obyvatelstvo, povrch, podnebí, fauna, flora, průmysl, doprava a národní parky.
Antarktida je nechladnějším kontinentem na světě. Podnebí je drsné a studené, 98 procent povrchu je pokryto ledem. Tamní klima však nabízí i pestré počasí, nejen nízké teploty. O počasí v Antarktidě hovoří polárník Aleksander Game, který v roce 2011 uskutečnil sólo expedici k jižnímu pólu.
Geograf Zbyněk Engel z Přírodovědecké fakulty UK v rozhovoru představuje důsledky změn klimatu na přírodní podmínky Antarktidy na základě možných scénářů vývoje publikovaných v časopise Nature a stručně seznamuje s metodami zkoumání ledovců.
13 485
756
4 593
1 301
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.