04:35
Úryvek z pořadu Zeměpis světa (2008) představuje základní geografické údaje o Austrálii, jediné zemi na světě, která zaujímá celý kontinent. Dozvíme se, čím se tento světadíl liší od Evropy, s níž má podobnou rozlohu, ale zcela odlišné a často extrémní přírodní podmínky. Video přibližuje také historii objevování Austrálie evropskými mořeplavci.
Podnebí, geologické i hydrologické podmínky v Austrálii podmiňují specifické přizpůsobení fauny, flóry i obyvatel. Asi tři čtvrtiny Austrálie zabírají pouště a polopouště. Kde se v Austrálii vyskytuje voda? Jaké je zde rozložení biomů? Jaké jsou socio-ekonomické podmínky v Austrálii?
Stručná historie osídlování australského kontinentu od příchodu původních obyvatel kontinentu, Austrálců (Aboriginců), po moderní dějiny Austrálie počínající zakotvením prvních evropských kolonizátorů.
V úryvku pořadu Austrálie z ptačí perspektivy (2019) se vypravíme k největšímu australskému jezeru. Uvidíme, jak se zdejší krajina mění díky vodě, která do jezera přitéká v letních měsících. Jde o nejnižší přírodní bod na australském území.
Klokani patří k nezaměnitelným symbolům Austrálie. Právě o tyto skákající vačnatce však nyní vedou tamní obyvatelé spory. Klokani se totiž v Austrálii přemnožili. Nejen v buši jich v současnosti žije kolem 50 milionů, což je téměř dvojnásobek oproti stavu před deseti lety. Zejména australští farmáři v nich vidí škůdce, které je nutné vybíjet. Ochránci přírody samozřejmě protestují.
V úryvku z pořadu Austrálie z ptačí perspektivy (2019) se podíváme na rozlehlé zemědělské oblasti Nového Jižního Walesu a Queenslandu. Z výšky uvidíme pestrobarevnou mozaiku, kterou tvoří tamní pole a farmy.
Reportáž o sopečné aktivitě vulkánu Kilauea na havajských ostrovech v létě roku 2018.
Putování po tichomořském souostroví Tonga, včetně ukázek tamního života.
Tento díl z cyklu Minuty z Krkonoš (2014) představuje populární krkonošské kameny (odborně zvané tory). Video nám vysvětlí dlouhý proces vzniku torů a následně představí ty nejznámější z těch krkonošských.
Mezi lety 2008 a 2018 postihlo amazonský deštný les v Brazílii do té doby největší odlesňování. Jen během jednoho roku tu zmizelo téměř 8 000 km čtverečních pralesa. Ten je přitom pro život na Zemi kriticky důležitý a produkuje 20 % veškerého kyslíku v atmosféře. Jaké jsou příčiny a důsledky tohoto odlesňování? Pojďte se podívat na satelitní snímky, které umožňují srovnání v čase. Vysvětlení tohoto nežádoucího jevu nám poskytne Radim Matula z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze.
Vírská přehrada je největší betonová stavba své doby. Pořad ukazuje, jaké jsou osudy lidí, jejichž rodné domy skončily na dně přehrady.
Václav Cílek srovnává kamenné prvky v české a rakouské metropoli – v Praze a ve Vídni.
13 615
866
4 838
1 159
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.