02:41
V animované ukázce je zachycena situace v českých zemích po bitvě na Bílé hoře a poprava sedmadvaceti českých pánů na Staroměstském náměstí.
České stavy si v roce 1619 zvolily vlastního krále, protestanského Fridricha Falckého, protože Ferdinand II. zrušil původní příslib respektování Rudolfova majestátu. Nevyhnutelný vojenský konflikt, který do dějin vstoupil jako třicetiletá válka, začal českým stavovským povstáním, které ukončila bitva na Bílé Hoře. Exemplární potrestání vzbouřenců na sebe nenechalo dlouho čekat.
Monarchii vládne pevnou rukou ortodoxní katolík a jezuita Ferdinand II. a nikoho nenechává na pochybách, že si do vlády nenechá mluvit. Předvolební sliby o zachování Rudolfova majestátu o náboženské svobodě zruší tak, že dokument přestřihne. Čechy se bouří, pražskou defenestrací začíná stavovské povstání, které je po třech letech na hlavu poraženo, v případě dvaceti sedmi českých pánů na Staroměstském náměstí v roce 1621 pak doslova. Ferdinand II. zahajuje tvrdou rekatolizaci země.
Skvělý vojevůdce Albrecht z Valdštejna je v 17. století po císaři nejmocnějším mužem v říši. Jeho moc ale čím dál více ohrožuje postavení německých kurfiřtů. Císař Ferdinand II. Albrechta nakonec ze všech funkcí odvolá. Jenže Švédové a Sasové táhnoucí Evropou si vyžádají návrat tohoto rozeného generála. Hra, kterou Albrecht hraje zřejmě na všechny strany, končí nejenom jeho znovuodvoláním, ale dokonce vraždou.
Bitvou na Bílé hoře vojensky skončilo české stavovské povstání. Jak vlastně ale samotná bitva probíhala? A jak málo stačilo, aby vůbec neproběhla? Svůj pohled na tyto otázky přináší historikové Pavel Bělina a Petr Klučina.
Po nástupu Ferdinanda II. na trůn a omezení náboženské svobody vrcholí napětí mezi Habsburky a českými stavy. Roku 1620 pak dochází k rozhodující bitvě na Bílé hoře.
Slavný český spisovatel, překladatel, novinář, dramatik a amatérský fotograf, to vše byl Karel Čapek. Jeho nejznámější kniha, ve které stěně drsnosrstého foxteriéra objevuje svět, se jmenuje Dášeňka. Znáte ji?
Milena Jesenská byla energická, citlivá a dobrosrdečná žena. Od dětství ráda psala a chtěla pomáhat druhým. Poslechněte si její vyprávění o tom, jak se stala uznávanou novinářkou a překladatelkou. Věděli jste, že právě ona přeložila do češtiny dílo spisovatele Franze Kafky? Bojovala i proti komunismu a nacismu a byla vězněna v koncentračním táboře. Za statečnost získala významná ocenění. To všechno se dozvíte v animovaném snímku.
Na výlet v žabkách určitě nevyrazíme. Podle čeho ale oblečení do přírody vybírat? To vám poradí odborník ze specializovaného obchodu. Také vám prozradí, k čemu slouží membrána a jaké oblečení je vhodné na sport. Zjistíte i zajímavosti o tom, jak se lidé oblékali dříve a jaká dvě hlavní kritéria musí oblečení splňovat.
Pojďme se společně podívat na video o Gregoru Johannu Mendelovi. Studoval na univerzitě v Olomouci. Přivydělával si jako učitel, ale stále měl problém s penězi, proto vstoupil do kláštera. Asi deset let zkoušel přijít na kloub tomu, jak funguje dědičnost a díky pečlivému bádání přišel na tři pravidla genetiky. První na světě vědecky popsal větrnou smršť tornádo.
Protože si s Poutníkem jeho průvodci nevědí rady, vezmou jej ke královně světa. Královna Moudrost si vyslechne obžalobu od Všudybuda a pak Poutníkovi pohrozí. Potrestá královna Poutníka za jeho nevděčnost a opovážlivost?
V souvislosti s českou a rakouskou šlechtou často narazíme na pojem „inkolát“. Ten potvrzoval příslušnost k plnoprávným domácím šlechtickým rodům a byly s ním spojeny určité výhody a práva. Získával se udělením od zemského sněmu nebo od panovníka, a na další příslušníky rodu přecházel dědičně.
S vládou Marie Terezie a jejího syna Josefa II. je spojena významná změna v celé společnosti. Osvícenské reformy převedly feudální základy státu do nové podoby, které rakouskému soustátí umožnily stát se moderní evropskou velmocí. Tyto reformy se dotýkaly všech oblastí života v monarchii. Mezi nejzásadnější z nich patří náboženská tolerance, zrušení nevolnictví a zavedení povinné školní docházky.
19. století zásadně změnilo tehdejší společnost. Je to století vynálezů a obrovského pokroku v technice, medicíně, stavitelství a dalších oborech lidské činnosti. Němcová se o novinky velmi zajímala, dokládá to nejen scénka s kostkovým cukrem v minisérii Božena. Možná i kvůli zájmu o vše nové vyhledávala společnost lékařů. Historička Milena Lenderová a scenáristky minisérie Božena Martina Komárková a Hana Wlodarczyková zasazují zájmy Boženy Němcové o novinky do dobového kontextu.
10 929
559
3 200
1 009
67
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.