05:55
Výprava na Antarktidu za vším, co tento polární kraj nabízí. Při plavbě se setkáme s plejtváky, na pobřeží s tučňáky, tuleni a další typickou faunou. Navštívíme také staré polární stanice.
Geograf Zbyněk Engel z Přírodovědecké fakulty UK v rozhovoru představuje důsledky změn klimatu na přírodní podmínky Antarktidy na základě možných scénářů vývoje publikovaných v časopise Nature a stručně seznamuje s metodami zkoumání ledovců.
Souostroví Špicberky (Svalbard) je na základě Špicberské dohody součástí Norska. Nicméně podle této dohody mohou občané zemí, které se staly signatáři dohody, stejným právem využívat přírodní nerostná bohatství. Proto zde vzniklo několik ruských osad v jejichž okolí se těžilo uhlí a i dnes zde probíhá geologický průzkum. Na Špicberkách mají základnu čeští polárníci z Jihočeské univerzity.
Jak probíhá taková výprava k severnímu pólu? To se dozvíme společně s výpravou cestovatele Petra Horkého a polárníka Miroslava Jakeše, kteří se na lyžích k severní točně vypraví z polární základny Barneo. A schválně si zkuste tipnout, co tam po sobě zanechají.
Antarktida je nechladnějším kontinentem na světě. Podnebí je drsné a studené, 98 procent povrchu je pokryto ledem. Tamní klima však nabízí i pestré počasí, nejen nízké teploty. O počasí v Antarktidě hovoří polárník Aleksander Game, který v roce 2011 uskutečnil sólo expedici k jižnímu pólu.
Reportáž přibližuje, co přinesl nový výzkum NASA o změnách v Arktidě v důsledku klimatických změn. Ledu zde ubývá, zeleně naopak přibývá.
Při stavbě dálnice D8 napříč Českým středohořím došlo v roce 2013 kvůli vydatným dešťům k asi neznámějšímu sesuvu půdy v Česku. Přestože geologové preferovali pro dálnici tunelovou trasu, byla nakonec zvolena geologicky nejméně vhodná povrchová varianta vedoucí přes dlouhodobě známé sesuvné území. Jak k sesuvu došlo? A hrozí, že se něco takového stane znovu?
Zhruba sedmikilometrový úsek řeky Odry na česko-polské hranici, mezi Bohumínem a soutokem Odry s Olší, představuje unikátní kus středoevropské přírody. Jiná takto velká neregulovaná řeka v Evropě už neexistuje. Meandrující koryto Odry připomíná svojí divokostí a nespoutaností řeku Amazonku. Zdejší lužní lesy představují nejen cenný a pestrý ekosystém s četnými druhy rostlin a živočichů, ale i přirozenou ochranu proti povodním.
Od roku 2003 jsme měli v čele státu dva prezidenty, kteří ochránce životního prostředí označovali za "ekoteroristy". I díky tomu tento pojem v české společnosti hluboce zakořenil. Terorista si přitom bere svého rukojmího nebo oběť k prosazení svého soukromého zájmu. Ochránce přírody oproti tomu bojuje za zájmy veřejné. Lidé, kterým není lhostejné ničení zdravého životního prostředí, se ve vyspělých zemích západní a severní Evropy těší naopak velké úctě. Co to o naší společnosti vypovídá? Platí u nás pořád heslo Rozděl a panuj? Jak naši současnost ovlivňuje totalitní minulost?
Pasáž o ekologické katastrofě, která v roce 2018 postihla velkou část lesů Jeseníků a Beskyd. Území bude potřeba obnovit výsadbou nových stromů. Co říkají ekologové, část odborníků i tzv. zalesňovací vyhláška o tom, kde a jaké stromy by se měly sázet?
Ontario je jednou z deseti kanadských provincií. Na řece Niagaře tvoří přírodní hranici mezi Kanadou a USA světoznámé Niagarské vodopády. Ontario proslavil vynálezce telefonu Alexander Graham Bell i slavný hokejista Wayne Gretzky. Velkou tradici má v Ontariu výroba javorového sirupu.
Na západě USA ve státě Kalifornie leží San Francisco. Jan Šmíd představuje jeho nejzajímavější místa – most Golden Gate Bridge, bývalou věznici na ostrově Alcatraz a další turistické zajímavosti.
Zatímco většina grónských sídel jsou spíš osady či vesnice, hlavní město Nuuk je odlišné. Nechybí tu panelová výstavba ani obchodní centrum. I když Grónsko oficiálně spadá stále pod Dánsko, má velkou autonomii a vlastní parlament. Při návštěvě města se dozvíme něco o historii i současném životě Inuitů.
Kalifornie patří k ekonomicky nejrozvinutějším a nejlidnatějším státům USA. Nesmíme ale opomenout ani místní přírodu. Nachází se zde 9 národních parků, nejznámější z nich jsou Death Valley, nejteplejší místo planety, Sequoia se stromy starými tisíce let, a Yosemite s povrchem formovaným činností ledovce. Pojďte se s námi podívat na tato fascinující místa. Kalifornie byla v minulosti proslulá také bohatými nalezišti zlata, památkou na tuto éru jsou opuštěná městečka duchů.
V moři kolem Antarktidy bylo v únoru 2023 nejméně ledu od konce 70. let 20. století, kdy jeho množství klimatologové začali měřit pomocí satelitních snímků. Ledovce už v tu dobu pokrývaly plochu menší než 2 miliony kilometrů čtverečních, a to ještě na jižní polokouli neskončilo léto. Vědci poprvé, prostřednictvím speciálního přístroje, zkoumali, proč a jak tamní největší ledovec taje. Na reportáž navazuje rozhovor s Danielem Nývltem z Geografického ústavu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
Jaké jsou příčiny a důsledky tání ledovců? Jak ovlivňuje globální oteplování produkci zemědělských plodin? Co je to tepelný stres? Nejen na tyto otázky odpovídají rostlinný genetik Jaroslav Doležel a polární ekoložka Marie Šabacká.
Seznámení se severní Aljaškou – její historie, obyvatelstvo, povrch, podnebí, fauna, flora, průmysl, doprava a národní parky.
12 296
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.