05:55
Výprava na Antarktidu za vším, co tento polární kraj nabízí. Při plavbě se setkáme s plejtváky, na pobřeží s tučňáky, tuleni a další typickou faunou. Navštívíme také staré polární stanice.
Geograf Zbyněk Engel z Přírodovědecké fakulty UK v rozhovoru představuje důsledky změn klimatu na přírodní podmínky Antarktidy na základě možných scénářů vývoje publikovaných v časopise Nature a stručně seznamuje s metodami zkoumání ledovců.
Souostroví Špicberky (Svalbard) je na základě Špicberské dohody součástí Norska. Nicméně podle této dohody mohou občané zemí, které se staly signatáři dohody, stejným právem využívat přírodní nerostná bohatství. Proto zde vzniklo několik ruských osad v jejichž okolí se těžilo uhlí a i dnes zde probíhá geologický průzkum. Na Špicberkách mají základnu čeští polárníci z Jihočeské univerzity.
Jak probíhá taková výprava k severnímu pólu? To se dozvíme společně s výpravou cestovatele Petra Horkého a polárníka Miroslava Jakeše, kteří se na lyžích k severní točně vypraví z polární základny Barneo. A schválně si zkuste tipnout, co tam po sobě zanechají.
Antarktida je nechladnějším kontinentem na světě. Podnebí je drsné a studené, 98 procent povrchu je pokryto ledem. Tamní klima však nabízí i pestré počasí, nejen nízké teploty. O počasí v Antarktidě hovoří polárník Aleksander Game, který v roce 2011 uskutečnil sólo expedici k jižnímu pólu.
Reportáž přibližuje, co přinesl nový výzkum NASA o změnách v Arktidě v důsledku klimatických změn. Ledu zde ubývá, zeleně naopak přibývá.
Reportáž o sopečné aktivitě vulkánu Kilauea na havajských ostrovech v létě roku 2018.
Geograficky je oblast Britské Kolumbie a Alberty velmi rozmanitá. Charakteristické jsou pro ně hlavně Skalisté hory. Alberta má překrásnou krajinu plnou hlubokých jezer, průzračných řek, rozkvetlých plání a prérií. V Britské Kolumbii najdeme deštné pralesy, pastviny, úrodnou půdu i pouštní oblasti. Přijměte naše pozvání na exkurzi do těchto okouzlujících oblastí, mezi její obyvatele i průmysl.
Seznámení se severní Aljaškou – její historie, obyvatelstvo, povrch, podnebí, fauna, flora, průmysl, doprava a národní parky.
Jamajské království je největší ostrov v Karibském moři a mluví se zde anglicky. Jamajku objevil v roce 1494 Kryštof Kolumbus a později si ji podmanili Španělé i Angličané. Nezávislost na Velké Británii získala Jamajka v roce 1962. Narodil se tu zakladatel reggae Bob Marley a nejlepší sprinter světa Usain Bolt. Odevšad se zde line hudba. Místní obyvatelé si ji totiž převážně sami skládají a rádi na ni tančí. Týká se to zejména Maroonů, na jejichž slavnost plnou hudby a tance zavítáme. Vypravíme se také za krokodýly, na obhlídku mangrovníků a na lov krabů.
Podoba naší krajiny byla jejím intenzivním využíváním dramaticky změněna. Ukažme si další příklady péče, kterou od nás krajina potřebuje, aby se mohla vrátit ke své pestrosti a půvabu. Pokud se budeme o krajinu starat tak, jak se o to snaží ochránci přírody ve jmenovaných lokalitách, není naše krajina zcela bez budoucnosti.
Zhlédněte pořad o pozoruhodných biotopech, které vznikají na místech, kde se donedávna těžilo hnědé uhlí. Ukazuje, že pokud člověk přírodě poskytne čas a rozumně odstartuje rekultivaci těžbou zničených území, dokáže voda vyléčit i zdánlivě nezhojitelné šrámy a vrátit život do zdánlivé měsíční krajiny. Pojďte se s námi podívat na malé zázraky, které se dějí v narušené krajině právě teď.
SPARCS je název mezinárodního projektu financovaného EU. Zkratka SPARCS odkazuje na udržitelné, energeticky pozitivní a bezuhlíkové komunity. V rámci projektu SPARCS, jehož součástí je i město Kladno, společně pracují partneři ze sedmi evropských měst na technologických vizích pro budoucnost. Největší středočeské město se tak i díky tomuto projektu bude moci zařadit mezi lídry v oblasti realizace chytrých řešení v energetice. V jakých oblastech může být projekt SPARCS přínosem pro Kladno?
Reportážní dokument Milana Brunclíka z roku 2019 s názvem Kalamita se zabývá kůrovcovou kalamitou na našem území, jejími příčinami a dopady. Co způsobilo masové vymírání našich lesů? Jak razantní změně česká krajina a její obyvatelé čelí?
Jeden z nejrychleji tajících ledovců v Grónsku se začal nečekaně zvětšovat, může za to chladnější voda v okolí ledovce. Podle vědců se přísun teplé a studené vody do severního Atlantiku a následně i k západnímu pobřeží Grónska přirozeně mění jednou za 5 až 20 let. Jak přesně ale cyklus funguje a co změny spouští, zatím výzkumníci nevědí úplně přesně.
Antarktida je jedno z posledních divokých míst naší planety. Nekonečné ledové pláně se ale začínají plnit a ochránci přírody varují, že je třeba je chránit nejen před nájezdy turistů ale i nesčetných expedic dřív, než lidstvo tento unikátní ekosystém zničí.
Měnící se světové klima vážně ohrožuje současný život v Arktidě. Klimatické změny s sebou přinesly změny migračních tras zvěře i vegetačních období rostlin. Místní se musejí rychle přizpůsobit. Rovnováha přírody je zde v ohrožení.
12 095
667
3 842
1 109
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.