02:43
Ve videu z pořadu Wifina se s dětským průvodcem podíváme do památníku Terezín, židovského ghetta, v němž začala svoji pouť většina českých obětí holokaustu. Zjistíme, v jakých podmínkách zde vězni za války žili, ale i to, jak vypadalo jejich rozmanité kulturní vyžití. Krátce je pojednáno také o tom, na základě čeho se do ghetta člověk tehdy dostal.
České Švýcarsko proslulo především Pravčickou branou, avšak opravdovou divokost najdeme v jeho odlehlých a těžko dostupných roklích.
Ploché Krušné hory byly do půlky 20. století nejobydlenějším pohořím střední Evropy. Dnes v nich převládá divočina i zdevastovaná krajina hnědouhelných dolů. Schválně si zkuste tipnout, proč se jim říká Krušné.
Legenda o praotci Čechovi, který přivedl svůj lid na horu Říp. V jejím okolí pak jeho následovníci nalezli nový domov a pojmenovali ho po svém vůdci – Čechy.
Jestli to tak opravdu bylo nebo nebylo, to se už dnes nedozvíme, ale tyto pověsti, které se nám zachovaly, stojí za to znát. Rytíř Prášil nám poví, jak to bylo s horou Blaník, kde jsou podle pověsti ukryti rytíři svatého Václava. Ti nám přijdou pomoci, až nám bude nejhůř. Celá pověst je i ve znakové řeči.
Lidé v neolitu si začali sami pěstovat plodiny. První vyšlechtěné plodiny jsou pro nás důležité i dnes. Však z takové pšenice a ječmene pečeme chléb a vyrábíme pivo. U obydlí se objevila první zvířata a my začínáme mluvit o domestikaci. Ale tenkrát nebylo možné žádné maso skladovat, proto se zvířata vykrmovala až do té doby, než bylo potřeba maso.
Máte rádi citrusy? Věděli jste, že pomeranče jsou třetí nejoblíbenější ovoce na světě? Původně se jim říkalo čínská jablka, protože je přivezl Alexandr Veliký z Číny. Citróny se zase dříve vůbec nejedly, sloužily jako dekorace nebo pro účely lékařství.
Krátké video vysvětlí, kde a jak se u nás vzal vánoční stromeček tak, jak ho známe.
Nejstarší české dějiny jsou zachyceny v Kosmově kronice a z ní vyšel ve svém beletristickém zpracování Alois Jirásek. O praotci Čechovi nemáme žádné písemné prameny kromě zmíněné kroniky. V ukázce z pořadu Historie.cs (2023) diskutují historici nad otázkou příchodu Slovanů na naše území. Dozvíme se o vrchu Rubínu, který byl osídlen Slovany prokazatelně již v 6. století a i v době neolitu. K nám přišli Slované od Dunaje, ale pravlast Slovanů se zřejmě nacházela na severovýchodě Evropy.
V souvislosti s českou a rakouskou šlechtou často narazíme na pojem „inkolát“. Ten potvrzoval příslušnost k plnoprávným domácím šlechtickým rodům a byly s ním spojeny určité výhody a práva. Získával se udělením od zemského sněmu nebo od panovníka, a na další příslušníky rodu přecházel dědičně.
Pojďme se společně podívat na historii naší nejstarší vysoké školy. V době, kdy na český trůn usedl český císař Karel IV., založil Karlovu univerzitu. Dnes je to nejvýznamnější škola v Čechách, kde studoval kdysi třeba i Jan Hus a Karel Čapek.
Historie chebského hradu spadá až do 9. století, kdy na jeho území bylo slovanské hradiště. Když území připadlo v roce 1165 císaři Fridrichu Barbarossovi, nechal na ostrohu postavit románskou falc, z níž se do dnešních časů mnoho nedochovalo. Nejvýznamnější částí je bezesporu unikátní dvoupatrová kaple.
14 104
861
4 793
1 146
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.