02:43
Jan Amos Komenský je považován za jednoho z největších českých myslitelů a teoretiků pedagogiky vůbec. Jaký dopad mělo jeho učení na současný vzdělávací systém?
Po německé invazi do Polska začíná druhá světová válka. Hitler postupně obsazuje další evropské země. Jakou roli sehráli v této době čeští vojáci, především v Anglii a Sovětském svazu?
Vyprávění o vzniku světa podle starých řeckých bájí a pověstí: stvoření země, bohů i člověka.
V animované ukázce je zábavnou formou zachycen počátek průmyslové revoluce v Evropě a u nás, rozvoj průmyslu a vznik nové dělnické třídy.
Legenda o praotci Čechovi, který přivedl svůj lid na horu Říp. V jejím okolí pak jeho následovníci nalezli nový domov a pojmenovali ho po svém vůdci – Čechy.
Když skončí doba ledová a mamuti odchází na sever, hledají pravěcí lidé potravu jinde. S teplejším klimatem se objevují nové možnosti a vzniká primitivní zemědělství.
Představení archeologie jako vědy a popis základních metod archeologického výzkumu od práce v terénu až po laboratorní analýzy.
Ukázka popisuje, co to je archeologie a čím se tento vědecký obor zabývá.
Ukázka se zabývá novým vědním oborem v oblasti archeologie – leteckou archeologií –, jejími možnostmi a způsoby výzkumu.
Jak si lidé osvojili práci s kovy? Pasáž popisuje, jak se využívaly kovy v pravěku a jak se vyrábělo a k čemu používalo železo. V Moravském krasu se železné hřivny vyráběly už v osmém století. Co to je? A jak jejich výroba probíhala? Ukážeme si rekonstrukci tohoto procesu.
Pórek milují lidé všude na světě už tisíce let, protože je jemnější než cibule a hodí se k masu, do polévek i pomazánek. Jak dlouho už ho jíme? Pórek obsahuje spoustu zdraví prospěšných látek, pro které si ho oblíbil i římský císař Nero. A víte, proč? A která část pórku je nejzdravější?
Ve Zprávičkách si připomeneme, proč je český král a římský císař Karel IV. dodnes v našich dějinách tak významný. V kresleném příběhu se dozvíte základní informace o jeho životě.
Víte, kdo to byl Ježíš Kristus, jak vzniklo křesťanství a proč slavíme o Velikonocích takzvaný Velký pátek? Odpovědi na všechny tyto otázky najdete v následující reportáži.
Slyšeli jste již někdy slovo „pracharanda“? Víte, co to je? Je to prášek ze sušených hrušek, kterým kdysi naše prababičky nahrazovaly cukr. Posypávaly se jím knedlíky, koláče, perníky nebo kaše. Dokonce se z něj dělal i sladký nápoj.
Pasáž prezentuje vztah Československa k přijetí či nepřijetí Marshallova plánu a ukazuje podřízené postavení předúnorového Československa vůči SSSR.
Roku 1949 přijalo Československo podle sovětského vzoru tzv. pětiletku neboli pětiletý hospodářský plán. Jednalo se o státní plánování výroby i zemědělství. Ukázka z dobového zpravodajství o první pětiletce.
Jedním z důsledků únorových událostí v roce 1948 byla i rozsáhlá změna na českém a slovenském venkově. Soukromé vlastnictví přecházelo zpravidla pod nátlakem na kolektivní, vznikala jednotná zemědělská družstva. V dobovém příspěvku z roku 1984 hodnotí zemědělský vývoj tehdejší předseda vlády Lubomír Štrougal.
9 525
362
2 014
844
46
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.