02:43
Představení svatého Václava, českého knížete a patrona českého národa. V mnoha ohledech se neshodl s mladším bratrem Boleslavem, což se mu stalo osudným.
Jan Amos Komenský je považován za jednoho z největších českých myslitelů a teoretiků pedagogiky vůbec. Jaký dopad mělo jeho učení na současný vzdělávací systém?
Po německé invazi do Polska začíná druhá světová válka. Hitler postupně obsazuje další evropské země. Jakou roli sehráli v této době čeští vojáci, především v Anglii a Sovětském svazu?
V animované ukázce je zábavnou formou zachycena Sametová revoluce v roce 1989. Ukazuje demonstrace v listopadu 1989, založení Občanského fóra a zvolení Václava Havla prezidentem republiky.
Legenda o praotci Čechovi, který přivedl svůj lid na horu Říp. V jejím okolí pak jeho následovníci nalezli nový domov a pojmenovali ho po svém vůdci – Čechy.
Když skončí doba ledová a mamuti odchází na sever, hledají pravěcí lidé potravu jinde. S teplejším klimatem se objevují nové možnosti a vzniká primitivní zemědělství.
Ve Stradonicích na Berounsku se nacházelo jedno z nejvýznamnějších keltských oppid u nás. K rozšíření povědomí o něm přispěla i událost z roku 1877, kdy byly v místě tehdejšího oppida nalezeny zlaté mince. Dají se zde najít i dnes? A jaká je historie Keltů ve Stradonicích? To nám prozradí herec Josef Polášek spolu s archeologem místního centra keltské kultury na zámku Nižbor.
Hlavonožci jsou vývojově nejpokročilejší skupinou měkkýšů. Jejich evoluční původ sahá až do starších prvohor. Nejstarší typy hlavonožců měly pevnou vnější schránku, na rozdíl od dnešních chobotnic, olihní či sépií. Zůstaly nám tak po nich četné fosilie. Jejich výzkumem a sběrem se na našem území proslavil v 19. století francouzský paleontolog Joachim Barrande. Prozkoumejte s námi, co nám po nich zbylo a jak jejich existenci vnímali tehdejší lidé.
Václav Cílek provádí lesy nedaleko Kounova, kde lovci menhirů odkryli a vztyčili na 120 kamenů přírodního typu. Většina z nich je z křemence.
Žádné místo v českém a moravském podzemí není tak záhadné jako jeskyně Býčí skála v Moravském krasu. Lidé, kteří ji obývali od doby kamenné, zde zanechali četné pozůstatky své činnosti. Nejznámějším z nich je socha bronzového býčka, která dala celé jeskyni jméno. Jindřich Wankel zde v 19. století nalezl velké pohřebiště a obrovské množství dalších archeologických nálezů. V rámci České republiky jde o opravdu unikátní místo.
Za většinou rybníků na Třeboňsku stojí tři významní rybníkáři: Štěpánek Netolický, Mikuláš Ruthard a zejména Jakub Krčín. Poslední z nich začal rybníkem, který nazval Nevděk. Projekt znamenal přesídlení velkého množství obyvatel a ohrožoval opevnění vybudované Netolickým. Krčín vybudoval i největší rybník u nás k oslavě majitelů třeboňského panství, rybník Rožmberk. Ten neměl ve své době na světě obdob. Od konce 16. století se několikrát osvědčil např. při zadržení povodňových vln. Podívejte se nejen na stavbu rybníků, ale i na jejich výlov.
Pasáž popisuje zásobování a hlad v Rakousku-Uhersku během první světové války, analyzuje jeho příčiny a dopad na výsledek války.
Československo po nástupu komunistického režimu v roce 1948 mělo stále přídělový systém. Zrušen byl až v roce 1953 při kontroverzní měnové reformě. Hospodářství padesátých let bylo poznamenáno kolektivizací zemědělství a preferencí těžkého průmyslu. Podívejte se na obraz reality československého hospodářství na pozadí příběhu firmy vyrábějící slavné a tradiční olomoucké tvarůžky.
Československý automobilový průmysl nedokázal za celou dobu totalitního státu nasytit poptávku po novém vozidle. V čem byl problém? Podívejte se na sondu do reality normalizačního průmyslu na pozadí dějin mladoboleslavské automobilky.
Výzvu, která byla nazvaná Charta 77, podepsalo několik set občanů tehdejšího Československa. Chtěli upozornit na porušování lidských práv a svobody. Například muzikanti mohli hrát jen to, co jim komunisté schválili. V roce 1976 zavřeli několik muzikantů jen proto, že v písničkách zpívali neslušná slova. Komunisté zakázali otištění Charty v československých novinách.
Na zámku v Bruntálu se věnují tradici zdobení vajíček. Čemu věřili naši předci při zdobení vajíček? Co představují jednotlivé barvy? Jak vypadá technika vyškrabávání? A jaké další prastaré techniky vydržely dodnes?
Pořad zachycuje život Karla IV. a středověkou každodennost za doby jeho vlády – například mor, hygienu či potraviny, které lidé tehdy běžně jedli, a další.
Existují důkazy o tom, že pračlověk nejedl pouze maso, ale že se živil i rostlinnou stravou. Také již tušil, že bylinky uzdravují. Za to, že se na bylinky nezapomnělo, vděčíme i králi Karlu Velikému, velkému fanouškovi léčivých účinků bylin.
12 234
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.