15:43
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje příčiny a začátek válek v Jugoslávii mezi lety 1991 až 1995.
Válka v Jugoslávii skončila roku 1995. Samostatnost vyhlásilo Kosovo, Černá hora či Makedonie. Požadavky menšin však naznačují, že krvavý rozpad Jugoslávie do sedmi zemí nemusí znamenat pro tuto oblast klid navždy.
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje závěr válek v Jugoslávii v roce 1995.
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
Animovaný zeměpis zemí Evropské unie. Zábavnou formou předkládá fakta a pomáhá tak nejen dětem vytvořit si hrubou představu o tom, jak to v které zemi funguje. Dnes si společně poskládáme obrázek Rakouska.
V Lichtenštejnsku žije necelých 40 tisíc obyvatel a na rychlou návštěvu celého státu stačí pár hodin. To ale neznamená, že tam není co k vidění. Je to krajina velkých hor i malebných údolí. Navíc je to jedna z mála zemí na světě, která má nulový státní dluh, a zároveň patří k těm nejbohatším. Země prosperuje hlavně díky průmyslu, finančnictví a stabilnímu politickému systému.
Pasáž zachycuje stylem „on the road“ cestu humanitárních pracovníků v roce 2012 z Prahy až do nemocnice v Šali a přibližuje jejich očima čečenský konflikt.
Na Krymu a ve stepích jižní Ukrajiny žijí potomci tří původních národů, na kterých se podepsaly tragické události dvacátého století. Krymští Tataři, Karaimové i Krymčakové se snaží své tradice zachovat, i když jim doba zrovna nepřeje.
Bosnu známe jako krvavé bojiště balkánských válek. V současnosti tam však probíhá jiný konflikt. Proti plánům spoutat čisté a divoké řeky do přehrad s hydroenergetickou funkcí bojují místní obyvatelé. Bojují proti bezpráví, zkorumpovaným úřadům, politikům i bezohledným stavebním firmám a jsou ochotni bojovat až do konce. Dokument však nezachycuje pouze ekologické téma, ale také ukazuje sílu občanské společnosti a aktivismu, která je i u nás často pošlapávána a vnímána jako nežádoucí.
V Řecku se během května oslavují hned dva významné svátky. Během svátku Protomaya přináší Řekové do svých domovů květiny, aby načerpali sílu z přírody. K tomuto svátku patří také dobré jídlo, víno a tanec. S druhým svátkem, který je zasvěcen svatému Konstantinovi a Heleně, je spjatý tanec na rozžhaveném uhlí zvaný anastenaria.
Jednání Václava Klause a Vladimíra Mečiara o rozdělení Československa se konala v brněnské vile Tugendhat. Jak jednání ve vile probíhala? A proč bylo vybráno zrovna toto místo? Na otázky odpovídá tehdejší brněnský primátor Václav Mencl.
Ruský venkov trpí odchodem lidí do měst. Ve vesnicích žije už asi jen 27 procent ze 146 milionu Rusů. Aby venkovské tradice nevymizely, snaží se je regiony podporovat. Například v severoruské oblasti Vologda vznikají živé skanzeny nebo muzea místních řemesel. Podíváme se i do kláštera, který byl svého času gulagem.
V roce 1991 vznikla samostatná Ukrajina. Podle rozlohy druhá největší země Evropy však nebyla ani zdaleka jednotná. Východ a západ země jako by byly dvěma státy. Oblasti východně od Dněpru mají s Ruskem společné dějiny již od 17. století. Naopak západ Ukrajiny je spíše středoevropský. Tyto oblasti byly dlouho součástí Rakouska, po první světové válce pak Polska či Československa. Reportáž, která vznikla v roce 2013 v době tzv. Euromajdanu a před anexí Krymu, mapuje tyto základní rozdíly mezi západem a východem země.
Americký generál George Marshall je známý zejména jako autor plánu na hospodářskou obnovu poválečné Evropy. Jaká byla politická východiska Marshallova plánu z hlediska komunistické propagandy a z hlediska americké zahraniční politiky po roce 1945?
Neomezený vládce Ruska diktátor Stalin si přímořské letovisko Soči oblíbil natolik, že si v něm nechal roku 1936 vybudovat rezidenci. Návštěva vily ukazuje nejen její vnitřní prostory, ale zajímavým způsobem odhaluje i vnitřní svět krutého diktátora.
Na konci roku 1995 byla v americkém Daytonu podepsána dohoda, která ukončila krvavou občanskou válku v Bosně a Hercegovině trvající již více než tři roky. Zástupci Bosňanů, Srbů a Chorvatů zde přes vzájemnou animozitu podepsali křehkou dohodu, která sice zastavila boje, zároveň však zakonzervovala rozdělení země mezi jednotlivé národnostní skupiny. Dopady války v Bosně a Hercegovině jsou dodnes živé.
13 495
756
4 597
1 301
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.