15:43
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje příčiny a začátek válek v Jugoslávii mezi lety 1991 až 1995.
Válka v Jugoslávii skončila roku 1995. Samostatnost vyhlásilo Kosovo, Černá hora či Makedonie. Požadavky menšin však naznačují, že krvavý rozpad Jugoslávie do sedmi zemí nemusí znamenat pro tuto oblast klid navždy.
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje závěr válek v Jugoslávii v roce 1995.
V 90. letech probíhala série válečných konfliktů na území bývalé Jugoslávie a ani vojáci československé armády na této zahraniční misi nechyběli. Generál Petr Pavel přibližuje pozadí bojů mezi chorvatskou a srbskou stranou a popisuje akci, do níž byl osobně nasazen. Šlo o evakuaci 53 francouzských vojáků, kteří se ocitli na ostřelovaném stanovišti v zóně bojů. Přes různé nebezpečné situace skončila akce úspěšně a české jednotce se dostalo nebývalého poděkování.
Dokument prostřednictvím příslušníků české menšiny v chorvatském Daruvaru popisuje válku v Jugoslávii v letech 1991 až 1995.
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
Makedonie byla kolébkou antické civilizace, jako první v Evropě se tu objevili křesťané a působili tu světci Cyril a Metoděj před tím, než přišli na misi do Čech. Pořad je o zemi, která do značné míry určovala dějiny dnešní Evropy. Mnohá místa, která bohaté dějiny připomínají, leží v údolí řeky Vardar.
První Češi se do vzdáleného Banátu vydali již před dvě stě lety. Zlákaly je sem sliby banátského podnikatele se dřevem Magyarlyho. Život v hustě zalesněném regionu dnešního Rumunska nebyl vůbec jednoduchý a řada příchozích Čechů byla velmi zklamána. Přesto v roce 1823 vznikla první česká vesnice v Banátu Svatá Alžběta, která však později zanikla. Šest českých vesnic v Banátu existuje dodnes, stejně tak zůstala místním obyvatelům původní řeč jejich předků. A nejen to.
Polský hnědouhelný důl Turów je stále středem sporu. Zatímco Češi z Libereckého kraje peticí protestují proti rozšíření těžby, Poláci teď poslali do Bruselu petici za záchranu dolu. Jak se Evropská komise k peticím o těžbě uhlí postaví, zatím jasné není.
Půjdeš, tati, do války? Kdy už to skončí? Kdo si začal? My taky umřeme? Nejen tyto otázky pokládají dnes a denně děti svým rodičům i učitelům. Jak s dětmi mluvit o válce, aby rozuměly tomu, co se děje, ale zároveň se cítily v bezpečí? K tématu hovoří dětská psycholožka Lucie Kotková.
Historické souvislosti otrokářství v Kolumbii; historie místního povstání „nezkrocených“, tedy otroků. Ukážeme si také dnešní život jejich potomků, kulturu a unikátní jazyk, který si vytvořili uprchlí otroci původem ze všech koutů Afriky, aby se spolu domluvili.
Zápisu na seznam nehmotného světového dědictví UNESCO se v roce 2020 dočkaly perličkové vánoční ozdoby z Poniklé. V čem je jejich výroba unikátní a jak tyto ozdoby vznikají?
Kolumbie je pestrá nejen z hlediska přírodních krás, ale i společensky a etnicky, proto je považována za jednu z nejmagičtějších zemí světa. Navštívíme region Cauca v jihozápadní části země, kde je mnoho farem, které pěstují tropické ovoce (dnes převážně banány). Globální oteplování v této oblasti výrazně změnilo charakter pěstování zemědělských plodin.
Tzv. Jomkupirská válka v roce 1973 byla odvetou arabských států v čele s Egyptem za šest let staré ponížení v tzv. šestidenní válce. Egypt a Sýrie zaútočily během židovského svátku Jom kipur („den smíření“) a i díky selhání izraelských zpravodajských služeb Izrael značně překvapily. Ten však i za cenu vysokých ztrát definitivně uhájil svoji nezávislost.
V létě roku 1945, po konci druhé světové války, se na zámku v Postupimi nedaleko Berlína sešli představitelé vítězných mocností. Tato tzv. velká trojka měla jednat o poválečném uspořádání Evropy, válečných reparacích a odsunu německého obyvatelstva ze států střední Evropy do Německa. Toto jednání však již předznamenávalo budoucí konflikt, který se zapsal do historie jako studená válka. Západ a Sovětský svaz se střetly nejen v otázce reparací.
Václav Havel a Lech Wałęsa neodmyslitelně patří k symbolům pádu komunismu ve střední Evropě. Co tyto dva státníky spojovalo a co je rozdělovalo? V čem se lišily jejich charaktery i veřejná činnost? O tom nám více prozradí zástupci české a polské historické vědy v pořadu Historie.cs.
Dne 3. července 1866 došlo k rozhodující bitvě ve válce mezi Rakouskem a Pruskem o hegemonii v Evropě. Toto střetnutí se odehrálo nedaleko od Hradce Králové a šlo o největší a zároveň poslední polní bitvu na našem území všech dob. Proč a jak se odehrála? Podívejte se na podrobnosti střetu v diskusi historiků v pořadu Historie.cs.
Po obsazení východních oblastí Polska Sovětským svazem na základě paktu Molotov-Ribbentrop se Volyň (a s ní i Český Malín) stala součástí Sovětského svazu. O dva roky později po přepadení SSSR nacistickým Německem byla obec ve sféře jeho vlivu. Dne 13. července 1943 byl Český Malín a Ukrajinský Malín přepaden německými oddíly. Obec i její obyvatelstvo bylo zlikvidováno. Zavražděno bylo 374 Čechů a 26 Poláků. Vypáleny byly domy, kostel i stodoly.
12 315
678
3 973
1 125
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.