01:15
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
V srpnu 1945 uskutečnily USA svržení dvou atomových bomb na japonská města Hirošima a Nagasaki. Bylo to poprvé, co byla tato moderní a účinná zbraň použita, přestože nikdo nedokázal předpovědět následky. Přes 70 tisíc lidí v Hirošimě zemřelo okamžitě, do konce roku pak dvojnásobek na následky. Stejný scénář následoval o tři dny později v Nagasaki. Velký počet obětí však pohnul Japonsko ke kapitulaci, která byla stvrzena podpisem 2. 9. 1945. Druhá světová válka definitivně skončila.
Pasáž detailně popisuje způsob spáchání sarajevského atentátu na Františka Ferdinanda d'Este, arcivévodu a následníka rakousko-uherského trůnu. Atentát v Sarajevu je považován za jednu z příčin první světové války.
Na počátku 20. století je jasné, že svět potřebuje nové hranice. Čeká se jen na záminku či něčí chybu. Ta přichází v létě roku 1914 na Balkáně. Rozbuškou je neuvěřitelně zpackaný atentát, který se nakonec uskuteční vlastně náhodou...
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje příčiny a začátek válek v Jugoslávii mezi lety 1991 až 1995.
Pro Spojené státy bylo svržení obou pum vojenským i technologickým triumfem. Mezi Little Boyem a Fat Manem byly přitom zásadní rozdíly. Jak byly atomové bomby, které dopadly na Hirošimu a následně na Nagasaki, veliké a které prvky nesly?
Pro miliony lidí znamená 11. listopad 1918 nový začátek. Mír změnil Evropu v laboratoř, kde se objevují nové myšlenky, naděje a společenské projekty. Tady vzniká živá, protichůdná a vzrušující epocha, geneze světa, ve kterém dnes žijeme.
Vypravíme se do ukrajinské osady Katričivka, abychom nahlédli do historie jedné z největších novodobých tragédií, ukrajinského hladomoru. Historici se domnívají, že se jednalo o záměrně organizovanou akci s cílem dokončit kolektivizaci a donutit venkov k poslušnosti.
Christian Burger vystudoval v NDR hotelovou školu, ačkoliv se chtěl věnovat humanitním vědám. Politický režim vnímal jako omezující faktor, který mu zabránil ve studiu. Pokusil se proto o emigraci na „Západ“. Byl jedním z prvních žadatelů o azyl na půdě pražské ambasády SRN. Ve druhé polovině roku 1989 fungoval jako mluvčí masy obléhající tento pražský úřad směrem k orgánům SRN. Po emigraci se stal pedagogem vzdělávajícím učně pro gastronomické obory.
Ve španělské občanské válce sehrály stěžejní roli interbrigády, tedy vojenské jednotky složené z dobrovolníků z různých zemí, včetně Československa. Jaké byly jejich osudy po tom, co se komunisté chopili moci? Kteří z nich byli perzekuováni v rámci tzv. monstrprocesů? A jak se postoj k nim proměnil např. v 60. letech? O osudech československých vojáků ze Španělska se více dozvíme v pořadu Historie.cs.
12 809
720
4 356
1 212
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.