01:15
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
Ukázka ze zpravodajské relace obsahuje kromě komentáře také autentické záběry svržení atomové bomby na Hirošimu a Nagasaki. Tato akce měla za následek obrovské ztráty na životech. Zároveň ale vedla k tomu, že nebyla realizována invaze amerických vojáků do Japonska. Do týdne od události Japonské císařství kapitulovalo.
Pasáž detailně popisuje způsob spáchání sarajevského atentátu na Františka Ferdinanda d'Este, arcivévodu a následníka rakousko-uherského trůnu. Atentát v Sarajevu je považován za jednu z příčin první světové války.
Pro Spojené státy bylo svržení obou pum vojenským i technologickým triumfem. Mezi Little Boyem a Fat Manem byly přitom zásadní rozdíly. Jak byly atomové bomby, které dopadly na Hirošimu a následně na Nagasaki, veliké a které prvky nesly?
Ukázka z československého televizního vysílání ze 6. května 1986. Rozhovor s hlavní hygieničkou ČSSR o možných zdravotních rizicích v souvislosti s výbuchem jaderné elektrárny. Hygienička diváky informuje o probíhaném testování potravin, kojenecké výživy a životního prostředí, varuje také před šířením paniky a neindikovaným užíváním jodových přípravků.
V Los Alamos v Novém Mexiku probíhal od roku 1942 v rámci tzv. projektu Manhattan výzkum atomové bomby. Ve videu ze zpravodajského pořadu Úsvit atomového věku se tentokrát blíže dozvíme o každodenním životě lidí, kteří se na projektu podíleli. Jak trávili dny volna, jaký byl průměrný věk personálu nebo co ve středisku představovalo naprostý luxus.
Navštívíme německý Bonn, který býval v minulosti obyčejným malým městem na levém břehu Rýna. V polovině minulého století se z něj stalo hlavní město nově vzniklého Západního Německa. Proč se stal metropolí SRN právě Bonn, a ne Frankfurt, jak mnozí očekávali? To a mnohem více se dozvíme v následujícím videu.
Americko-kubánské vztahy prošly od počátku 20. století velkými proměnami. Silný vliv Spojených států amerických na Kubě zpřetrhal po roce 1959 kubánský vůdce Fidel Castro, který se výrazně orientoval na spolupráci se zeměmi východního bloku a zejména se Sovětským svazem. Vrcholem napětí pak byla tzv. Karibská krize v roce 1962, kdy byl svět na pokraji jaderného konfliktu. Po nástupu Raúla Castra k moci v roce 2006 se vyhrocené vztahy začaly opět pozvolna proměňovat.
13 623
866
4 839
1 159
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.