01:15
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
Ukázka ze zpravodajské relace obsahuje kromě komentáře také autentické záběry svržení atomové bomby na Hirošimu a Nagasaki. Tato akce měla za následek obrovské ztráty na životech. Zároveň ale vedla k tomu, že nebyla realizována invaze amerických vojáků do Japonska. Do týdne od události Japonské císařství kapitulovalo.
Pasáž detailně popisuje způsob spáchání sarajevského atentátu na Františka Ferdinanda d'Este, arcivévodu a následníka rakousko-uherského trůnu. Atentát v Sarajevu je považován za jednu z příčin první světové války.
Pro Spojené státy bylo svržení obou pum vojenským i technologickým triumfem. Mezi Little Boyem a Fat Manem byly přitom zásadní rozdíly. Jak byly atomové bomby, které dopadly na Hirošimu a následně na Nagasaki, veliké a které prvky nesly?
V srpnu 1945 byly v rámci druhé světové války svrženy atomové bomby na japonská města Hirošimu a Nagasaki. Diskuse o tom, jak ale s atomovými bombami naložit, nebyly vůbec jednoznačné a názory na použití zbraní se lišily. V ukázce z pořadu Úsvit atomového věku (2025) diskutuje historik o tom, které varianty připadaly v úvahu a zda si američtí politici vůbec uvědomovali, s jakou zbraní operují.
V srpnu 1945 došlo ke svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki. Výběr těchto japonských měst však nebyl tak jednoznačný a předcházela mu mnohá tajná jednání. Ve výseku z dokumentárního pořadu Úsvit atomového věku (2025) lze zjistit více o tom, která města přicházela v úvahu a z jakých důvodů.
Svržení bomb na Japonsko v roce 1945 evokuje nejčastěji „atomový hřib". Umíme si pod tím představit ale víc? Jaké byly následky výbuchu atomové bomby v Japonsku v roce 1945? To v pasáži ze zpravodajského pořadu Úsvit atomového věku (2025) vysvětlí odborník na jadernou fyziku. Video se věnuje nejen působení žáru, tlakové vlny a radiace, ale rovněž připomíná příběhy přeživších.
V rámci zpravodajského vysílání Studia 6 (2023) si vědecká redakce ČT připomněla výročí 78 let od svržení atomové bomby na japonské město Hirošima. V reportáži je podrobena otázce, proč padla volba právě na Hirošimu, jak moc bylo toto město zničeno a kolik obětí či zraněných atomová bomba zapříčinila. V závěru pak historik v rozhovoru řeší, z jakých důvodů vůbec Američané rozhodli o svržení bomb na Japonsko a zda to bylo opravdu nutné.
13 707
867
4 838
1 159
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.