15:43
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje příčiny a začátek válek v Jugoslávii mezi lety 1991 až 1995.
Válka v Jugoslávii skončila roku 1995. Samostatnost vyhlásilo Kosovo, Černá hora či Makedonie. Požadavky menšin však naznačují, že krvavý rozpad Jugoslávie do sedmi zemí nemusí znamenat pro tuto oblast klid navždy.
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje závěr válek v Jugoslávii v roce 1995.
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
Jakou výbavu obdržel rakousko-uherský nebo německý voják při mobilizaci v roce 1914? V čem se lišila výbava řadových vojáků od generálů? A jak se měnila armádní výbava v průběhu války? To nám popíše vojenský historik v pořadu Historie.cs.
Jak vypadal svět po první válce a jaké postavení v něm měly malé státy? V čem se svět definitivně změnil a jakou roli v této proměně hrála Společnost národů? Jakým problémům čelily nově vzniklé státy? O těchto otázkách více promluví historici v pořadu Historie.cs.
Jak vypadala ekonomická a politická situace v Evropě vpředvečer první světové války? Čím lze charakterizovat ekonomický vývoj v Německu, Velké Británii nebo Rakousku-Uhersku? A nakolik relevantní je teze o tom, že jednou z hlavních příčin první světové války byla touha velmocí po dalších koloniích? Nebyla stávající péče o chod kolonizovaných území spíše přítěží? To vše podrobněji objasní historici v pořadu Historie.cs.
V ukázce z historického dokudramatu Rozdělený svět 1939-1962 z roku 2025 uvidíte Goldu Meirovou snažící se přesvědčit britské velitelství, aby Velká Británie v roce 1940 opět povolila přijímat židovské uprchlíky z Evropy. Uslyšíte britského zpravodaje, který se vyjadřuje k situaci přílivu židovského obyvatelstva na území obývané doposud Araby.
Pořad ukazuje nejznámější megalitické památky, které v Irsku přečkaly do současnosti po původních pravěkých obyvatelích ostrova.
V roce 2023 uběhlo 80 let od okamžiku, kdy nacistické komando vyvraždilo obec Český Malín. Byl to největší masakr Čechů za druhé světové války na území dnešní Ukrajiny. Šlo o odplatu za předchozí útok Ukrajinské povstalecké armády (ÚPA) proti koloně německých vozidel. Krvavé výročí si připomněli i Poláci. Ti zase očekávají ukrajinskou omluvu za protipolská zvěrstva z řad příslušníků ÚPA.
Rybářské městečko Húsavík bylo první oblastí na Islandu, kterou v roce 870 osídlili Vikingové. Dnes se tomuto sídlu přezdívá „hlavní město velryb“. V okolních vodách můžeme velryby běžně spatřit a je to nádherná podívaná. Úplná symfonie spanilosti. Velryby tu mají i vlastní muzeum, jedno z mála na světě, které je zaměřeno výlučně na kytovce.
V Gaze vládne palestinská politicko-teroristická skupina Hamás, která má u místního obyvatelstva podporu i vlivem velké chudoby, způsobené blokádou ze strany Izraele a Egypta. Ve videu z francouzského dokumentárního pořadu o Hamásu (2023) se dozvíte, jak se v Gaze žilo před útokem Hamásu v říjnu 2023, jaké jsou motivace jednotlivců pro vstup do Hamásu či pro jeho podporu a jakým způsobem si Hamás získává podporu mladých lidí.
Jezídismus vznikl v Mezopotámii a mnoho Kurdů jej považuje za své původní náboženství. V jeho obřadech se mísí prvky judaismu, islámu, křesťanství, zoroastrismu aj. Jezídi praktikují ranní a večerní modlitby ke slunci. Centrem jezídismu a nejsvatějším místem je údolí Láliš v severním Iráku, kde se podle legendy vylodilo sedm andělů, které stvořil Bůh. Dnešní zvyky poutníků na tomto místě se však od tradičních liší.
Na Menorce najdeme zhruba 1500 prehistorických památek. Kamenné monumenty ve tvaru písmene T (tauly) jsou největší záhadou ostrova. Nejspíše sloužily k náboženským obřadům. V blízkosti taulů se často nachází talayoty, tehdejší strážní věže. Zajímavé jsou i navety, které se využívaly jako hrobky, nebo skalní jeskyně s rozličnými funkcemi.
Na dnešním vzhledu Bukurešti se podepsali především francouzští architekti, díky nimž se město často označuje jako Paříž východu, i rumunský diktátor Nicolae Ceaușescu, který proslul svými monumentálními stavbami. V reportáži z Objektivu (2025) si prohlédneme bukurešťské bulváry s četnými fontánami, neoklasicistní rumunské Athenaeum, Palác parlamentu i největší pravoslavnou katedrálu na světě.
13 826
776
4 729
1 343
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.