02:09
Rozhovor s odborníkem
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Vysvětlení různých podob fází Měsíce. Vyprávění o tom, jak vzniká zatmění Měsíce, doplněné popisem vlastností povrchu Měsíce.
Jak mohou souviset narůstající letní teploty s ekonomikou? Výrazný vliv můžeme pozorovat například v zemědělství, neboť hrozí neúroda kvůli suchu, ale také ve výstavbě budov, které se v létě již neobejdou bez klimatizací.
Pasáž vysvětluje, co to je osobní rozpočet a že se skládá z příjmů a výdajů. Dále vysvětluje rozdíl mezi rozpočtem státním a rodinným a rozpočtem přebytkovým a schodkovým.
Půjčit kamarádovi peníze? Nebo ho radši poslat do banky? Ať už si vyberete jakoukoli formu půjčky, ve videu je shrnuto, na co by se při ní nemělo zapomenout. Zazní vysvětlení pojmů, jako je smlouva o zápůjčce a co musí obsahovat, dále věřitel, úrok nebo úvěr.
Video popisuje, co všechno může spotřebitele čekat při nákupu věcí přes internet ze zahraničního obchodu. Vysvětlíme si, jaký je rozdíl při nakupování ze států Evropské unie a z ostatních částí světa. Co všechno si nerozumným nákupem z druhého konce světa můžeme způsobit?
Po pádu komunistického režimu bylo třeba transformovat i československé hospodářství. Vedle přímého prodeje konkrétnímu zájemci probíhala v 90. letech malá a velká privatizace. Jednou z forem velké privatizace byla kuponová privatizace neboli největší privatizační experiment v dějinách ekonomiky. Podívejte se, jak probíhala v epizodě pořadu What the Fact? z roku 2023.
Napřimováním toků jsme přišli o stovky a tisíce kilometrů říčních toků. Je těžké stanovit, kolik vody se takto ztratilo z naší krajiny. Zmizely říční meandry, slepá nebo dočasná ramena, lužní lesy, ve kterých se při povodních rozlévala voda, aniž by někomu škodila. Tyto škody na velkých tocích je těžké odstranit. Přesto to jde. Příkladem je lokalita Obelisk na Dyji.
O tom, jaké dopady mohou mít na okolní krajinu a životní prostředí úpravy potoka nebo regulace vodního toku, hovoří Václav Moravec v jižních Čechách s hydrobiologem Davidem Pithartem.
Na severní polokouli skončilo 1. září meteorologické léto. Podle celosvětových naměřených dat bylo léto 2024 vůbec nejteplejší v moderní historii, z čehož vyplývá, že globální oteplování je tedy stále intenzivnější. V reportáži se k této situaci vyjádří Carlo Buontempo, ředitel meteorologické služby EU Copernicus, Johnathan Overpack z Michiganské univerzity a také Aleš Farda z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.
Díky rozsáhlým zalesněným parkům není nic neobvyklého potkat v Berlíně lišky, divočáky či další lesní živočichy. Německá metropole proto zaměstnává až 30 městských hajných. I samotný lesní porost v Berlíně je zajímavý, stromy porůstají například již nevyužívané železniční tratě. Přijměte pozvání na procházku městskou divočinou a poslechněte si vysvětlení, jak k tomu vlastně došlo a jakou roli v tom hrály světové dějiny.
Podobně jako ropu, i zemní plyn je nutné do Česka dovážet. Odkud a jakým způsobem se k nám tento významný zdroj energie přepravuje? A jaký je rozdíl mezi klasickým zemním plynem a zkapalněným (LNG)? To nám zodpoví v pořadu Dodejme si energii (2025) René Neděla z Ministerstva průmyslu a obchodu.
Ačkoli řada ostravských dolů již neplní svou původní funkci, našlo se pro ně nové využití. Například bývalý Důl Hlubina slouží jako divadelní sál, ve kterém jsou uváděna komediální představení z hornického prostředí. Část prostor Dolu Michal se zase proměnila v hospodu, kam můžete vyrazit po představení. Do dalších částí tohoto dolu je možné se vydat na prohlídku dodnes funkčních důlních strojů. Konají se tu třeba i svatby. Vydejte se s námi na virtuální exkurzi.
V roce 1859 byla zahájena výstavba Suezského průplavu, který spojil Středozemní a Rudé moře. Dokončen byl v roce 1869. Cestu z Asie do Evropy zkrátil skoro o 9 tisíc kilometrů.
Panamský průplav představuje jeden z nejkomplexnějších inženýrských projektů světa. Vede skrz 80 km dlouhý pás husté tropické džungle. Propojuje Tichý a Atlantský oceán. Je to zkratka, díky které se lodě mohou vyhnout dvoutýdenní cestě kolem jihoamerického kontinentu. Jeho výstavba a ani následná správa však nebyly vůbec jednoduché. Dnes kanálem ročně propluje 13 tisíc lodí a zaměstnává na 10 tisíc dělníků a odborníků, kteří zajišťují jeho hladký provoz. V reportáži mimo jiné uvidíme, jak taková plavba průplavem probíhá.
14 169
865
4 802
1 149
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.