02:09
Rozhovor s odborníkem
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Vysvětlení různých podob fází Měsíce. Vyprávění o tom, jak vzniká zatmění Měsíce, doplněné popisem vlastností povrchu Měsíce.
Jak mohou souviset narůstající letní teploty s ekonomikou? Výrazný vliv můžeme pozorovat například v zemědělství, neboť hrozí neúroda kvůli suchu, ale také ve výstavbě budov, které se v létě již neobejdou bez klimatizací.
Co se stane, když není člověk schopen splácet své dluhy? Vysvětlení pojmu dluhové spirály a věčných půjček, které člověka do této pasti přivedou, včetně nástupu exekuce a exekutora.
Ekonomové se pokoušejí vysvětlit, co je lidské bohatství a odkud se berou takové drastické rozdíly. Novým vysvětlením má být „evonomika“. To je nové slovo, složenina ze slova evoluce, myšleno biologická evoluce, a ze slova ekonomika. Tvůrci této nové teorie mají za to, že biologická evoluce a ekonomika sice vypadají odlišně, avšak mají společného jmenovatele. To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
Ukázka vysvětluje, jak funguje takzvaný investiční trojúhelník: tedy výnos, riziko a likvidita. Zároveň popisuje vliv různých faktorů a v jakých případech se investice nemusí vyplatit.
Jednotlivé státy často řeší vztah ekonomického růstu a spotřeby energie. Celá společnost se ptá, jak to udělat, abychom žili co nejlépe na co nejdéle obyvatelné planetě. Odpověď skrývá propojení ekonomie a ekologie, s ohledem na témata globální klimatické změny.
Když se řekne pěstování čaje, většina z nás si nejspíše vybaví oblasti jižní či východní Asie. Čajové plantáže však nalezneme i v Evropě. S Horizontem ČT24 (2025) se vydáme na Azorské ostrovy, kde se nachází nejstarší a největší čajová plantáž Evropy. Čajové lístky se zde sklízí již od roku 1883.
Reportáž z jaderné elektrárny Dukovany obsahující popis jejího fungování, výkonu a dalších vlastností.
Navštívíme elektrárnu Gabčíkovo, vodní dílo na Dunaji, megalomanskou stavbu, která vyvolala na přelomu 80. a 90. let bouřlivé protesty ochránců přírody na Slovensku a v Maďarsku. Vodní dílo se stalo i předmětem dlouhotrvajícího sporu mezi Maďarskem a tehdy nově vzniklým Slovenskem. Slovenské moře, jak se také tomuto vodnímu dílu říká, je soustava jedné nádrže, dvou kanálů a čtyř vodních elektráren.
Zemědělství a chov dobytka (zvláště ovcí) patřilo v Baskicku odedávna k nejčastějším způsobům obživy. Dokonce tu nalezneme i pasteveckou školu, kterou navštívíme. Dále se podíváme do ovčí farmy, kde se z ovčího mléka vyrábí idiazabal, král baskických sýrů. Také si prohlédneme soutěž ovčáckých psů.
Hydrolog Bohumír Janský a jeho tým přepsali učebnice zeměpisu: za nejdelší řeku světa určili v náročných expedičních podmínkách Amazonku.
Sloupsko-šošůvské jeskyně na severním okraji Moravského krasu jsou největším zpřístupněným systémem svého druhu u nás. Turisté je navštěvují už od roku 1881. Kromě klasické prohlídkové trasy mohou absolvovat i speciální okruh, v rámci kterého sestoupí do nejspodnějších částí tohoto podzemního labyrintu, jak si prohlédneme ve videu.
Na indonéském ostrově Bali je mnoho aktivních sopek. Patrně nejznámější je Agung, více než třítisícová nejvyšší hora ostrova. Sopka v roce 1963 ožila a došlo k jedné z nejsilnějších erupcí 20. století. Pro místní hinduistické obyvatelstvo je hora Agung symbolem boha a její erupce projevem božího hněvu. V roce 2017 se sopka znovu probudila a její aktivita vzbudila zájem celého světa. Naštěstí se nenaplnily obavy některých vulkanologů, že by mohlo dojít k podobnému scénáři jako v roce 1963. V roce 2019 menší erupce ustaly a od té doby je Agung opět nečinná.
V CHKO Jizerské hory pramení hned několik řek. Kromě nejznámější řeky Jizery ještě Lužická Nisa a Smědá. Meandry na horním toku Jizery lemují státní hranici s Polskem. Na polské straně najdeme i pramen této řeky. V 16. a 17. století byla v okolí Jizery objevena naleziště drahých kamenů, jako jsou safíry, rubíny nebo granáty, a také polodrahokamů.
13 615
866
4 836
1 159
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.