05:35
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Pasáž ukazuje některé rostliny, které kvetou brzy na jaře. Zavádí diváky do míst, kde mohou najít bledule či vzácnou liliovitou rostlinu kandík psí zub. Součástí pořadu je i téma migrace žab na jaře a zajímavosti o jalovci.
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Zajímavosti přírody v měsíci dubnu. Představí se běžné jarní rostliny jako sasanky, dymnivky a prvosenky. U jednotlivých rostlin jsou popsány jejich lidové názvy, místa výskytu a charakteristické vlastnosti (např. jedovatost). Z živočichů jsou představeny hnízdící volavky popelavé či skokani a jejich vajíčka. Součástí videa je ukázka z jarního života prasat divokých.
Dokument představuje přírodní krásy australského kontinentu: velký bariérový útes jako unikátní ekosystém a Uluru jako posvátné místo původních australských kultur – Aboriginců.
Canberra vyrostla na zelené louce podobně jako některá další správní centra. V roce 1908 padlo rozhodnutí vybudovat australskou metropoli právě zde, čímž měl být ukončen spor mezi Sydney a Melbourne o tom, které z nich se stane hlavním městem země. Dnes se Canberře přezdívá díky projektovaným velkým plochám původní zeleně celkem přiléhavě „bush capital“.
Cesta po australském Novém Jižním Walesu začíná v Sydney.
Coromandel je malý poloostrov na severu Nového Zélandu, odtud započalo osídlování země Polynésany a o pět století později se tu vylodil i James Cook. V minulosti se tu těžilo dřevo i zlato, nyní je domovem farmářů a nejrůznějších umělců a místní stromy jsou chráněny, zatímco těžba zlata utlumena. Bohatstvím ovšem oplývá i místní Tasmanovo moře. My se podíváme na novozélandskou vyhlášenou pochoutku, ústřice, které se na pobřeží Coromandelu pěstují ve velkém. Ty jsou velmi náchylné na čistotu vody a jejich chov je důkazem mimořádné čistoty místních vod.
Nejzazším výběžkem Velkého předělového pohoří je ostrov Tasmánie. Čtvrtinu ostrova zabírají národní parky s hustými lesy, jezery a pohořími. V rovinatých oblastech ostrova se daří chovu ovcí. Mnozí považují ovce za jeden ze symbolů Austrálie.
Železné hory nejsou horami v pravém slova smyslu, ale v určitých ohledech si se skutečnými horami nezadají.
Ukázka popisuje jizerskohorské náhorní plató, které je pozoruhodnou horskou krajinou plnou rašelinišť. Pasáž také obsahuje informace o přírodních poměrech Jizerských hor, jejich povrchu a vodstvu.
Co potřebuje sysel ke spokojenému životu? Čím se živí a proč a kdy ho lidé začali systematicky hubit? Kde jsou v České republice poslední ostrůvky, na kterých tenhle kriticky ohrožený hlodavec přežívá? Zoologové ale řešili ještě jednu záhadu se syslem spojenou...
Existují stovky míst, která nazýváme jezery. Skutečných, tedy přirozených jezer je z nich však pouze zlomek. Vypravme se k několika z nich. Pod hladinou šumavských ledovcových jezer, rašelinných jezírek či v jihomoravských bažinách a mokřadech bují pestrý život.
Sýkora uhelníček patří mezi naše méně známé druhů sýkor. Je o něco drobnější než koňadra. Bezpečně ji poznáte podle bílého proužku na zadní straně hlavičky.
Epizoda představuje nutrie říční (na kožešinu chované hlodavce), které se rozšířily podél toků řek, i lipany (ryby rychleji tekoucích toků). Z vodních ptáků je zde představena lyska černá a slípka zelenonohá. Z rostlin pak porosty hluchavky nachové, dále smrkové šišky a jejich semena, která slouží jako oblíbená potrava živočichů v zimních měsících.
Tématem reportáže je národní park Dzanga Sangha v deštném pralese Středoafrické republiky, kde mohou turisté vidět původní pralesní zvířenu v jejím přirozeném prostředí.
Lidé využívali včelí produkty odpradávna. Původní divoké včely žily v lesích v dutých kmenech. Brtníci neboli lesní včelaři takové obsazené kmeny označovali a obhospodařovali (rozuměj: brali včelám med a vosk). Brtníci později dutiny v kmenech stromů pro včely i vysekávali. Postupně se tak začalo s cíleným chovem včel.
12 315
678
3 973
1 125
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.