09:40
Představení svatého Václava, českého knížete a patrona českého národa. V mnoha ohledech se neshodl s mladším bratrem Boleslavem, což se mu stalo osudným.
Legenda o praotci Čechovi, který přivedl svůj lid na horu Říp. V jejím okolí pak jeho následovníci nalezli nový domov a pojmenovali ho po svém vůdci – Čechy.
Za vlády císaře Karla IV. vzkvétá v českých zemích stavitelská činnost. V ukázce je zábavnou formou zachyceno, jak se za pomoci Petra Parléře stává z Prahy gotická metropole.
Hrad Křivoklát sloužil nejdříve jako lovecký hrad knížat a králů. Za posledních Přemyslovců a následně Lucemburků se stal významným královským hradem. Podívejte se na duchovní rovinu vrcholného středověku na pozadí historie hradní kaple.
Vítkův kámen (též Vítkův hrádek) byl založen patrně už ve 13. století jako pohraniční hrad Vítkovci. Dalšími majiteli byli např. Rožmberkové či Schwarzenbergové. V druhé polovině 20. století sloužil protivzdušné obraně státu. Nyní se o památku stará občanské sdružení a slouží turistickému ruchu.
Cesta krále Karla za císařskou korunou do Říma je spojena i s jeho záměrem vykonání zbožné pouti po památných místech a chrámech v Římě. Tuto pouť vykonal o nejvýznamnějším křesťanském svátku, o Velikonocích v roce 1355. Na každém zastavení této poutě Karel uctívá významné relikvie spojené s životem a utrpením Ježíše Krista. Zároveň se mu daří části některých relikvií získat pro převoz a uctívání v Čechách.
Bitva na Moravském poli znamenala pro český stát mnohé. Zemřel při ní jeden z nejmocnějších panovníků tehdejší Evropy, český král Přemysl Otakar II., a byla i začátkem konce přemyslovské dynastie. Proč k ní došlo? Co je to Moravské pole? Jak probíhala samotná bitva?
Pořad formou scének, skečů, fiktivních rozhovorů a reportáží zachycuje osudy a dobu českého krále Václava IV. Syn krále Karla IV. měl všechny předpoklady stát se úspěšným pokračovatelem svého otce, ale morová rána a papežské schizma z idylického vládnutí stvořily dobu s výzvami, kterým král nedokázal úspěšně čelit.
Pražské Divadlo Na zábradlí zahájilo svou činnost 9. 12. 1958 představením Kdyby tisíc klarinetů. Jeho diváci říkali, že se do divadla chodí nadýchat čerstvého vzduchu. V socialistickém Československu se totiž člověk cítil v apolitickém divadle alespoň trochu svobodný. Po úspěchu divadla začaly vznikat i jiné malé scény. O začátcích divadla mluví jeho zakladatelé.
Socialistický realismus byl přijat Komunistickou stranou Sovětského svazu již v roce 1932 jako oficiální směrnice pro všechny umělecké směry. Jaký vliv měla sovětská kulturní politika na Československo? Čeští intelektuálové se měli odteď podílet na oslavách vládnoucího režimu a inspirovat se mohli například na výstavě socialistického umění na Hradě.
Jednou z významných staveb, které byly postaveny v 19. století, bylo Národní divadlo. Jeho architekt Josef Zítek navrhl budovu v tehdy populárním novorenesančním stylu, který je typický pro mnoho veřejných staveb v českých zemích. Národní divadlo bylo slavnostně otevřeno v roce 1881, po požáru znovu v roce 1883, pro Josefa Zítka měla ale stavba hořkou příchuť.
Československý film měl v šedesátých letech mimořádné postavení. O tom svědčí i fakt, že v průběhu tří let byly oceněny Oscarem hned dva naše filmy: Obchod na korze a Ostře sledované vlaky. V reportáži uslyšíte mimo jiné rozhovor s Jiřím Menzelem, režisérem Ostře sledovaných vlaků.
13 826
776
4 729
1 343
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.